Smutek

Po večerech v myšlenkách se utápím
smutek já už dobře znám
možná jen zbytečnostmi se trápím
v hlavě velký zmatek mám

Večer, při slunci západu
hned melancholie mne napadá
já chci rozluštit tu záhadu
kde je ta chyba má?

Vždyť v životě i radost se skrývá
ze všedních věcí radovat se
podlehnout té pravé lásce
poté život klidněji a sladce uplývá

Proč já deprese večerní mám
nad životními otázkami tápu
proč ze života radost pak postrádám
já stále to nechápu

Jako když topím se
po vzduchu jen marně lapám
s  vlastním smutkem trápím se
už nerozumím žádným mapám
v nichž možné cesty ukazují se
věřím jen vlastním trasám

Tato chyba vede mě
do ticha té samoty
kde nestojí nikdo vedle mě
a nesdílí mé pocity

Jsem jako ryba na suchu
život já bych sladce žil
kdybych měl jen potuchu
jak dostat tu radost do vlastních žil

Kde smysl života mého je
otázky bez odpovědí
možná jen staré koleje
s jistotou mi povědí
že to co teď se mi děje
je jen nutnou zpovědí

…......................................................