Romanovi S., daleko

Mládí je krásné na mou věru patří nám svět a nedůvěru nemáme ještě ve slovníku starosti sotva zač a s kým a pochybnost že naletím? pche! ta se týká protivníků až jednoho dne se to stane do krve oči vyplakané plameny v hlavě ticho v hrudi neznámá bolest studí pálí čas kdy jsme si jak děti hráli tentam je všecek šediny ozdobí vlasy tobě mámě ženě i všem kdo milovali tě dosud a dál milují nestačí říct jen LITUJI to slovo málo užívané máš v hlavě ústech každodenně řekneš je soudci mámě ženě a stejně ještě nestačí to sám sobě dokud nevyhovíš a nepovíš si JE MI LÍTO

---