Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Polonahý

02. 12. 2008
7
12
2404

Nie vždy kopne človeka múza!

Polonahý sadám k monitoru zastaralého počítača najprv nádych - skoro ako posledný, ako keby na hrudi mi zaparkoval práve parný valec. Úkony, sťa z príručky gymnastiky zopnúť, predpažiť a zalomiť. Storočné skoro svoje ruky. Konečne - I am ready. A ideme písať na štyri stránky - aspoň nech všetci vidia, že som skvelý. Pán básnik - poet A zrazu po štyroch slovách samozrejme tých základných " Johann Wolfgang Mária Amadovič" ledabolo napísaný prvý riadok... dve bez významu slová aj to umocnené na pár ixtých škrkancov môjho virtuálného pera. Zopakované, ako keby skopírky v presnom rytme od začiatku po koniec klasického formátu A4 v tikote pohodeného budíka. ..................... ..................... ..................... Tak nič. Čo už, ale zajtra - zajtra Vám to ukážem! Určite.

12 názorů

Print
10. 12. 2008
Dát tip
U každého tvého dílka, máš můj soukromý zlatý výběr:-)*

Toscana
03. 12. 2008
Dát tip
Tak tohle si už říkám asi tak dva roky, takže rozumím... :o))) (mj. oprav si "vyrtuálného" na "virtuálneho" - ježiš, ale jen abys mi nezačal přezdívat Korektorka, hihi) *t

Těším se na "ZAJTRA",až tu báseˇm napíšeš,uřčitě bude krásná,jási ji u tebe objednávám,TIP

macecha
02. 12. 2008
Dát tip
Johann, ja chápem, tiež sa mi to stáva, myslím, že občas každému. Za tu uprímnosť *

Liane
02. 12. 2008
Dát tip
Jojo, můj běžný den :-D

Norsko 1
02. 12. 2008
Dát tip
vindal má pravdu

fajn, chápu..

ale ja sem si nesednul ... a nepovedal som si tak a teraz napíšem báseň o tom že nedokážem nič napísať. proste chcel som vyjadriť ten pocit, lebo je bežný a stáva sa a sám so ho zažil dokonca viac krát... skôr to malo byť povzbudením pre tých ktorí začínajú a prídu do toho stavu, aby to proste nevzdávali, že týmto obdobím neprechádzajú sami, ale že tým prechádzali aj iní.

já to pochopil Johanne, jen mi to přijde malinko tristní sednout si a říct si, tak teď napíšu báseň o tom že nemohu psát, samozřejmě jsem takový kousky četl i u jinejch autorů, ale vždycky mě provázel takovej lehkej pocit trapnosti, pokud z toho nejde suverenní nadhled, bývá to taková sebelítost většinou.. no nic, je to zřejmě osobní.. zdar

vindal čoho...????? toho že som proste poukázal na to že nie vždy sa človeku darí, aj keď sa snaží keď chce zabodovať...že vtedy to práve dopadne zvyčajne presne naopak

nezlob se ale tohle sis mohl odpustit..

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru