--

Bylo pozdě,
když ptáci chodí spát
a blázni ruce rozevíraj.
seděl smál se,
připil si s ďáblem,
před bohem hodného hrál.

Cesty jsou dlouhý,
spousta křižovatek,
na nich se světla zelenaj,
ukazujou ty další,
vůni exotických míst,
levných hotelů,
polštařů,
do kterých ulehá.

Neměl na výběr,
to když tě viděl,
slova začal měnit,
za víno je prodával,
křídly zamával
do bílých ulic a na střechy domů
sedmikrásky rozsypal.

Cesty jsou dlouhý,
někdy je třeba počkat,
otočit se,
najít směr,
možný cíl.

Víno dojde,
květy zchřadnou,
přijde hodina,
co si vítr vezme
a ústa jsou pak suchá,
rty popraskané,
polibky prázdné,
srdce opilé,
slabé.

Cesty jsou dlouhé,
na každé slunce vysvitne,
někdy hladí při usvitu.

Chtěl dát víc,
než měl,
byla to lež,
ta se neodpouští,
ale pochopit jde,
a ráno
píše na zamrzlé okno,
podpis kapkou krve,
že tohle je doopravdy.

Cesty jsou dlouhý,
zemřel námořník,
ráno se budíš sama,
večer usínáš.