I

..sice nejde o klasicke haiku, ale myslienka (a prevedenie) sa mi velmi paci! *

to není haiku /přeřaď to třeba do miniatur/, interpunkce je v prvním řádku zbytečná

or Hurakiho sem čet jenom Hardboiled wonderland a bylo to dost šílený, teď zrovna čtu pravýho Kafku - Zámek a je to docela úlet

Chvilkové, prchlivé... zaujalo. *

čert vem haiku.. je to dobrý.

Když bych to četla bez toho data, myslela bych, že se někde vyhouplo zpoza rohu auto (v noci) a oslnilo mě. Objevil se můj stín na zdi. Tak by to snad mohlo být i haiku, ale nic moc.

je to jen záznam snu, který sem včera prožil, nic víc. mám ale dojem, že to bylo zrovna v hirošimě, kde na jedné stěně zůstal "stín člověka, který se nestihl vypařit" - tedy jakési zbytky, které přesně kopírovaly tvar těla na zdi (která nápor vydržela mimochodem)

je to jen záznam snu, který sem včera prožil, nic víc. mám ale dojem, že to bylo zrovna v hirošimě, kde na jedné stěně zůstal "stín člověka, který se nestihl vypařit" - tedy jakési zbytky, které přesně kopírovaly tvar těla na zdi (která nápor vydržela mimochodem)

nahodou to je dobry...protoze nejde o to, ze pri atomovce by nezbyla nejenze zed...a tudiz stin...ale muzeme si to vylozit ze clovek je neco tak nedokonaleho a ve sve podstate nestvurneho, ze nemuze byt hodno vic nez stinu....zablesk svetla atomov.bomby je sam o sobe uchvatny...ale zamyslime -li se hloubeji, tak nestvurny je jen diky tomu co doprovazi a nac je urcen(dalsi dukaz toho ze clovek hazi na dobre veci stin)

haiku to neni a navic je to absolutne nerealisticke, pokud by skutecne k vybuchu doslo, tak nezustane jen stin..a kdyz by to prasklo blizko nezustane zas ta zed....

*

"pointa" vyzrazená názvem - takhle tedy ne nekonkrétní - bez názvu by mi nedošlo co se snažíš říct a protože haiku nemají mít název, (minimálně nemají mít takový bez kterého nelze haiku (správně) uchopit), tak to není haiku a pokud snad jo (nepředpokládám to), tak to není haiku dobré IMHO ale aspoň je tu protiklad a struktura ve které by se dala najít obdoba kireji dobré haiku se nejsnáze píše o vlastním prožitku, o atomovém výbuchu je to mnohem těžší, zpočátku bych si vybral témata z všedního dne (je to jednodušší)