Proč jen někdy

Tedˇ už jen někdy

se v noci budím

a jako dřív

před lety dvaceti pěti

se nedá nějak spát

když všude je bílo ..

jen čekat

když spíš s tím palečkem v puse..

ale nebudit ...

Stejně ráno,

nebudeš věřit...

pak políbit

a pohladit tě

jen lehce..

za odměnu

tvého zavrnění

a najednou ten úsmev

jak sluneční paprsek,

skrytý v ledové láhvi

a vím , že spíš

spíš,

jenom něco,

něco se vraci

s tím prvním sněhem

a nebo s léty

co já vím,

když vítr se se prolíná

se vzpomínkami

na něco,

co se pamatuje,

tam za zrcadlem

z druhé strany

a sami se bojíme

i ve spaní

se vzbudit ....