Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoustevník
21. 12. 2008
4
13
2387
Autor
Puzzle
Poustevník
Ve stínu plačícího ticha
Uřvaná samota tiše vzlyká.
Ve dne sní svůj temný sen,
v noci unavený den.
V dešti hřeje suchý vzlyk,
V poušti mrzne hořký smích.
V žáru chladí rukou hlad,
Stařec duše…láskou mlád.
13 názorů
Raziel L.Mariančík
31. 03. 2009
Von ten poustevník nebyl zas tak špatnej poustevník.Ta přezdívka sedí z úhlu právě poustevníka.Jo je to tak.*********
To si piš:-D
A hlavně, víš ty vůbec, co to znamená puzzle v doslovném překladu? A víš ty vůbec, kdo mi tu přezdívku dal? Právě onen poustevník...puzzle ( hádanka, rébus, tajemství, zmatení, popletení, poplést, uvést do rozpaků, být zmaten, rozpaky, zmatenost, zmást...)
******************** PS. Básnířka je jedno velké tajemství.Za malou básničkou příběh jako hora.******
Tuhle báseň jsem kdysi psala pro jednoho muže, který uvnitř něco skrýval a navenek dával najevo něco zcela jiného. Byl to muž plný protikladů. Samotář, poustevník, duchovně vyspělý člověk, který tvrdil, že nepotřebuje k životu ženu, ale ve chvílích, kdy jsme byli spolu po mě toužil, i když to nedával najevo. Vím to. Sám sobě zakazoval být pošetilý. Jako stařec, který ví, že není dobré bláznit jako mladé hloupé hříbě. Jako stařec, který ví, že dělat nerozumné věci se nevyplácí. Říkal, jak je šťastný a spokojený, smířený sám se sebou a se životem, sám ve své samotě. A přesto uvnitř plakal a sténal bolestí nad svou samotou a prázdnotou, kterou byl naplněn. Taky měl přehozený den s nocí. Dokázal být celou noc vzhůru při plném vědomí a ven dne jen tak přežíval v polosnění. Smál se ve chvílích, kdy se mu chtělo plakat a bylo mu zima tehdy, když bylo ostatním horko. Měl vždycky studené ruce a nic horkého ho nepálilo. Napadlo mě, že jeho duše je stará jako Metuzalém. Myslela jsem, že by mu mohla pomoct láska. Milovala jsem ho... A tohle všechno v té básničce je, alespoň pro mě ano...Spousta mých básní je nepochopitelná pro druhé, ale pro mne mají velký význam a hluboký smysl...Tak jsem ti to chtěla Neroušku jenom vysvětlit:-)
Puclík je tedy rafinovaný.Ale pak je to stejně kostrbaté,protože básnířka používá déšť-poušť a nad tím den,noc v původním smyslu a pak žár jako erotickou touhu.A to nejde z té básně poznat,není se čeho chytit-předchozí verš je v poušti mrzne hořký smích.A filozoficky je to taky podivné,za prvé poustevníka poustevníkem nedělá erotický žár,ale duchovní život,čili kdyby to s ním lomcovalo,nebyl by to poustevník a jde to i proti poslednímu verši-láskou.Nebyl by láskou mlád,kdyby jím lomcoval chtíč.***************
Neroušek nepochopil...Puzzle vysvětlí...
V žáru chladí rukou hlad...to znamená, že poustevník ( osamělý muž ) cítí žár a jeho ruce jsou hladové...
touží po tom,dotýkat se ženy...no taky by tam mohlo být v žáru hladí rukou chlad, ale to už pro mě ztrácí smysl...
Správně,básnířka si stojí za svým.PS.Je tam správně opravdu hlad? Kdyby alespoň sedmý verš nějak básnířka vylepšila...*
To nemůžu udělat, Neroušku...
Tady jsou zase ty protiklady...jsou prostě všude:-)
A ten konec nedám!!!
Tady básnířko jsou i slabší verše.Neroušek radí předělat na avantgardní čtyřverší vyhozením veršů 3,4,7,8.**************