Písmák KŘÍDLA
Možná jednou uvěřím tomu, že Andělé půjčí svá Křídla lidem, aby i oni mohli létat…
Alespoň jednou za život…
Kdo to kdy zkusil bez nich, tvrdě dopadl na zem…
Protože zemská přitažlivost je mocná …
A každého to táhne zpět ke svým kořenům…
Jedině tam nacházíme jistotu, kterou k životu tolik potřebujeme…
Křídla jsou dar…
Křídla se nedědí ani se nedají koupit za peníze jako tolik jiných věcí…
Snažíme se jakýmkoli způsobem získávat všechno to, po čem toužíme…
Beze studu a bez výčitek si bereme, co chceme…
Nemůžeš přece zabít Anděla a useknout mu křídla…
Nechat ho zhrouceného na zemi v kaluži krve
a z vítězným pokřikem utíkat domů
přilepit si je kanagonem…
Jednou totéž někdo udělá tobě…
Ve chvíli kdy ti vrostou pod kůži
a nedokážeš si představit, že bys mohl existovat bez nich…
Ale to by neměl být ten důvod, proč bys to neměl dělat…
Jsme padlí andělé a ti létat nemohou…