Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdyž láska neví, kam jít......
28. 12. 2008
7
21
2989
Autor
macecha
Prožila jsem to také,rozhodla jsem se špatně? Neumím to posoudit. Že jsem svobodná,není mi nic platné. Šťastná nejsem, ale, byla bych šťastná, kdybych zůstala? Toť otázka, bude to asi v člověku samém!
Sedím na lavičce,
přijdou spolu,
baví se normálně,
za chvíli však jsem svědkem sporu,
přemýším nad tím a ptám se
"proč tomu tak vždycky je,
že lidé,
co nejvíce se potřebují,
nemohou najít společnou řeč?"
Bez sebe žít nemohou,
vedle sebe také ne,
když se nevidí,
teskní jeden po druhém,
když jsou spolu,
"je oheň na střeše."
Jak rozejít se,
jak potkat se znovu,
láska stále vyčkává v nich,
jen neví,
na kterou stranu
má se obrátit,
zda být laskavá,
či změnit se v nenávist.
Jen dvě cesty vidím.
Na obou stranách sklonit hlavu,
v srdcích pokoru najít,
jeden druhého vzít za ruku,
zkusit životem kráčet opět spolu,
nebo najít odvahu
a vše ukončit.
Život v hádce, v žalu,
z potřeby milování,
živí ještě větší nenávist,
opakovat stejné chyby,
vyvaruj se každý,
začni se jako muž,
či žena chovat,
jinak bolest dostaví se
a trápení stane se stvůrou,
již nelze opanovat.
21 názorů
člověk by chtěl žít, ale má strach že ublíží sobě nebo jinému... qqqq to řeklo - změnit můžeme jen sebe, třeba překonat ten strach :-)
To nám na štěstí,
na neštěstí nehrozí!
Lepší kombinaci než máme my dva nenajdeš! :))
Moor: ano správně, ukočírovat ten vztah správným směrem
a nenechat se ovlivnit ranními červánky a babskými radami.
Diana: nežijeme ve středověku ani v otroctví, horší je však setkání dvou mimozemských bytostí
viz konjunkce obou znamení.
Zapomínáte trochu na druhou stranu mince. Nenechat se zotročit. Ani to by nebylo správné. Je to otázka míry, otázka důstojnosti, vzájemnosti a hlavně případ od případu je problém jiný. Vztah by neměl být asymetrický. Aby jeden se obětoval a druhý z toho těžil.
vse je dano tim, ze zena i muz jsou vlastne dva uplne odlisne zivocisne druhy...je tezke najit harmonii tam, kde jeden cehy a druhy hot.../**
Tak to je to co nás stále učí život a na školeních firmy.
Oba to víme stejně dobře ale neřídíme se dle toho, a to je chyba!
tak,tak...
jsme dospělí,rozumní a svéprávní lidé,
tak si snad svoje vztahy dovedeme vyřešit sami, nemám pravdu Anno ?
To máš pravdu. Musí mít každý jasný cíl. Pokud toto není, je každá snaha marná a je lépe takové vztahy ukončit, než si působit navzájem bolest. On totiž má každý "svoji pravdu," nikdo cizí nemůže vědět, co je pravda a co ne.
Mluvím všeobecně. Osobní vztahy je nutno řešit osobně, ne veřejně.
Já jsem přesvědčen, že ano, Anno!
Pokud oba chtéjí k sobě najít cestu a mají jasný cíl.
Jestliže tápou ve vztahu, idealizují si minulost a žijí "nad zemí", dají na rady ostatních, kteří sami mají rozpolcené osobní vztahy a nevyřešený život, pak je snaha toho druhého marná...
Jarmilka moc dobře ví.
mašinfíro,
řekl jsi to za mne. Je třeba slevit ze svého ega, ale dokážeme to? Takových je málo a je třeba si jich hodně vážit.Díky.
Jarmilko, víš, co chci říci. Děkuji.
Svatá pravda, ano Anno...
Někdy je třeba vzít rozum do svých rukou!
Emoce musejí ustoupit, a je třeba slevit trochu ze svého ega, jinak se ti dva nedohodnou...
Jarmila Moosová Kuřitková
28. 12. 2008
Diano,
ale, také strašně těžký. Obzvláště pro člověka nerozhodného, který chce žít, zároveň však nechce ublížit.
Díky za tip.
Moc dobře napsáno.. No a proto je život tak úžasně zajímavý, dobrodružný, fascinující, inspirativní atd. ****