Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nov

Výběr: a2a2a, Print

28. 12. 2008

2635

Autor

Markéta

odkládám oči

do visutých lůžek tmy

z otěží vypřáhlá noc

skrze sklo

hloubí šachtu do mé hrudi

--- do lásky k papírovým milencům

bílých prostřených stolů

skrápl okraj světla

tvar se vymkl z křivek mých ocelových nebí

ze zdí svlékám textury času

a ohlédnu- li se

objevíš se v rovinách mého hlasu němý

18 názorů

inž_Prase_Antonín

14. 07. 2009

Dát tip

Zvláštní, ten samý pocit. Zajímavé obrazy i obraty -- ale co z toho? Jen tak to visí prostorem... Jdu dál :))

hermit

02. 02. 2009

Dát tip

bílých prostřených stolů - tenhle verš mi přijde dlouhý, jakoby ten horečný běh té básně v tomhle místě nepatřičně natáhl... každopádně parádní věc, jo. špička.