Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Je to jako kolotoč, jako Tvůj oblíbený tanec. Jako ten hloupučký večer před Štědrým dnem kdy jsme veřili že láska může trvat jen jednu noc. Spadli jsme do něj a nevíme kdy to skončí. Každý náš pohyb je vzájemně sladěný, dokonalý a doplňující se. Každý se svou tvrdou a nezničitelnou samostatností, a přitom v absolutní moci druhého. Jediným pohybem prstu mě pošleš na kolena, pouhým pohybem rtů zažehneš vášeň jíž se ani vulkán nevyrovná. Bláznivá pirueta, otáčíš se ke mně zády aby jsi mě v příštím okamžiku zmrazila svým pohledem. Jemně poklekám, přichází zvedačka a Ty jsi vrchol mého světa stejně jako má hlava. Můžu Tě jediným slovem položit na záda a myšlenkou z Tebe sundat šaty. Není nic co bych nemohl. Točíme se dokola, okolní svět je rozmazán, ale není podstatný, jsi jen ty, Ty, TY. Tvá nezměrná energie sálá do okolí, přenáší se do mě v každém tvém pohlazení, s každém slově, i každým polibkem. Sálá do mě a já jsem jen Tvůj, celou dlouhou noc, den a zase noc. Nekonečný kolotoč. Jediný únik od reality, od mužů v černých večerních oblecích a od dam se složitými účesy. Můj jediný smysl se točí vedle mě, v očích chuť žít. Smysl který mnohé dává, ale ještě více bere. Tvé rudé šaty mám před očima celé dny, často jen sedím a vidím Tebe, opět v piruetách a otočkách, s Tvým jiskrným pohledem. Vidím TEBE, ale svět nemá slova která by Tě popsala. Jsi všechno, jsi čistá energie, smysl, důvod a prostředek. Jsi Dračice. Světla září a hudba zní…
Písmák