Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLevandulové requiem
06. 01. 2009
3
11
770
Autor
Karmínka
Vybledlé barvy loňských podzimů
létají na křídlech ochočených vran,
vyklované oči neukáží půvab,
jen do morků kostí vražený chlad.
Táhnoucí dálky našich cest
zaráží nehty s ostřím řezavým
do kůže vlastních snů a představ
jak šíp, po letech vrácený Amorovi.
Lámaný chléb v hodovní síni
minulých i budoucích životů
zní requiem stínových bludů
omotaných pevně kolem hrudi.
Dělící čára posmrtných hodin
rozvlněná větrem náhodných chvil
blíží a vzdaluje se srdcím
zapadaným krvavými vločkami.
Naděje pohřbené s vůni levandulí
do mělkého hrobu svých bažin
sedřenýma rukama vytahujem ven,
by se nacpaly zpět do díry mezi žebry.
létají na křídlech ochočených vran,
vyklované oči neukáží půvab,
jen do morků kostí vražený chlad.
Táhnoucí dálky našich cest
zaráží nehty s ostřím řezavým
do kůže vlastních snů a představ
jak šíp, po letech vrácený Amorovi.
Lámaný chléb v hodovní síni
minulých i budoucích životů
zní requiem stínových bludů
omotaných pevně kolem hrudi.
Dělící čára posmrtných hodin
rozvlněná větrem náhodných chvil
blíží a vzdaluje se srdcím
zapadaným krvavými vločkami.
Naděje pohřbené s vůni levandulí
do mělkého hrobu svých bažin
sedřenýma rukama vytahujem ven,
by se nacpaly zpět do díry mezi žebry.