Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNení jedinej?
08. 01. 2009
21
90
2484
Autor
Marcela.K.
Neplakala.
Jen se opírala dlaněmi o desku kuchyňského stolu a v hlavě měla šílený zmatek.
Bála se, že omdlí, že se jí podlomí nohy a spadne na tu tvrdou podlahu a už nikdy, nikdy nebude mít sílu se zvednout.
V uších ji hučelo a před očima se dělaly mžitky.
Kde je? Kde teď je můj muž?!
Zhluboka dýchala a pomalu se ji vracela schopnost zaostřit. Podívala se na okenní rám.
V keramickém květináči tam stál brambořík. Rudý jako krev, které by se v ní před chvílí nikdo nedořezal.
Sedla si ztěžka na židli.
Prohlížela si motýly, které na květináč před pár lety namaloval její syn.
Přinesla tehdy domů hit. Barvy na sklo a David ji k narozeninám daroval brambořík ve vlastnoručně vyzdobeném květináči.
Mělo ji to napadnout.
Copak je slepá?
Najednou chápala, viděla, spojovala si vzpomínky do jasného obrazu.
Jenže co teď? Jak dál? Co řekne manželovi? Co holkám?
Rozplakala se. Potichu, bolestně, opatrně v sobě dusila vzlyky a místo kapesníku si oči utírala utěrkou na nádobí.
První se ve dveřích objevila Jana.
Přijela z práce.
,,Proboha, mami, co se stalo?" zastavila se ve dveřích kuchyně.
,,David..." řekla a Jana si sedla vedle ní.
Objala ji kolem ramen.
,,Tak už Ti to řekl?"
,,Jak dlouho to víš?!" podívala se na dceru s výčitkou v ubrečených očích.
,,Asi tři měsíce."
,,Cože?!" téměř vykřikla.,,Tři měsíce? A co Lenka? Ta to ví taky?"
Jana sklopila hlavu a přikývla.
,,...a táta?"
,,To nevím, táta asi neví nic. Vždyť je věčně v práci a od té doby, co David studuje farmacii se s ním pořádně nemá o čem bavit."
Jana se zvedla a odešla do pokoje pro kapesník. Vzala matce mokrou utěrku z ruky a hodila ji rovnou do pračky v koupelně.
Vrátila se do kuchyně. Neuhýbala pohledem před vyčítajícíma očima své mámy. Usmála se a řekla :,,Mami, je živej, zdravej...a není jedinej."
Matčin pohled ji najednou vděčně pohladil.
,,Nebreč.." řekla Jana. ,,S Lenkou si nedělej starosti a s tátou Ti nějak pomůžeme. Pojď, upečeme mu k večeři žemlovku, bude mít hned lepší náladu..." mrkla na mámu a ta se konečně usmála.
Jana přiběhla s mísou jablek. Seděly u stolu a loupaly je, když do kuchyně vstoupil David s Jirkou.
,,Nepotřebujete pomocníky?" zeptal se opatrně.
,,Ne, "odpověděla mu matka. Podívala se na Jirku a řekla: ,,Doufám, že jíš žemlovku."
Jen se opírala dlaněmi o desku kuchyňského stolu a v hlavě měla šílený zmatek.
Bála se, že omdlí, že se jí podlomí nohy a spadne na tu tvrdou podlahu a už nikdy, nikdy nebude mít sílu se zvednout.
V uších ji hučelo a před očima se dělaly mžitky.
Kde je? Kde teď je můj muž?!
Zhluboka dýchala a pomalu se ji vracela schopnost zaostřit. Podívala se na okenní rám.
V keramickém květináči tam stál brambořík. Rudý jako krev, které by se v ní před chvílí nikdo nedořezal.
Sedla si ztěžka na židli.
Prohlížela si motýly, které na květináč před pár lety namaloval její syn.
Přinesla tehdy domů hit. Barvy na sklo a David ji k narozeninám daroval brambořík ve vlastnoručně vyzdobeném květináči.
Mělo ji to napadnout.
Copak je slepá?
Najednou chápala, viděla, spojovala si vzpomínky do jasného obrazu.
Jenže co teď? Jak dál? Co řekne manželovi? Co holkám?
Rozplakala se. Potichu, bolestně, opatrně v sobě dusila vzlyky a místo kapesníku si oči utírala utěrkou na nádobí.
První se ve dveřích objevila Jana.
Přijela z práce.
,,Proboha, mami, co se stalo?" zastavila se ve dveřích kuchyně.
,,David..." řekla a Jana si sedla vedle ní.
Objala ji kolem ramen.
,,Tak už Ti to řekl?"
,,Jak dlouho to víš?!" podívala se na dceru s výčitkou v ubrečených očích.
,,Asi tři měsíce."
,,Cože?!" téměř vykřikla.,,Tři měsíce? A co Lenka? Ta to ví taky?"
Jana sklopila hlavu a přikývla.
,,...a táta?"
,,To nevím, táta asi neví nic. Vždyť je věčně v práci a od té doby, co David studuje farmacii se s ním pořádně nemá o čem bavit."
Jana se zvedla a odešla do pokoje pro kapesník. Vzala matce mokrou utěrku z ruky a hodila ji rovnou do pračky v koupelně.
Vrátila se do kuchyně. Neuhýbala pohledem před vyčítajícíma očima své mámy. Usmála se a řekla :,,Mami, je živej, zdravej...a není jedinej."
Matčin pohled ji najednou vděčně pohladil.
,,Nebreč.." řekla Jana. ,,S Lenkou si nedělej starosti a s tátou Ti nějak pomůžeme. Pojď, upečeme mu k večeři žemlovku, bude mít hned lepší náladu..." mrkla na mámu a ta se konečně usmála.
Jana přiběhla s mísou jablek. Seděly u stolu a loupaly je, když do kuchyně vstoupil David s Jirkou.
,,Nepotřebujete pomocníky?" zeptal se opatrně.
,,Ne, "odpověděla mu matka. Podívala se na Jirku a řekla: ,,Doufám, že jíš žemlovku."
90 názorů
Marcela.K.
05. 02. 2009Marcela.K.
05. 02. 2009
To je pěkný... zvlášť závěr. Mám pár pravopisných výhrad, ale to se ztratí.*
Marcela.K.
31. 01. 2009
Těší mě, že máš úspěchy i to, jak mile se umíš vypořádat s popularitou :-)
Marcela.K.
31. 01. 2009Marcela.K.
31. 01. 2009Adriana Bártová
30. 01. 2009Drayer Baba
11. 01. 2009Marcela.K.
11. 01. 2009Drayer Baba
11. 01. 2009Marcela.K.
11. 01. 2009Drayer Baba
11. 01. 2009Marcela.K.
11. 01. 2009Drayer Baba
11. 01. 2009Marcela.K.
11. 01. 2009Drayer Baba
11. 01. 2009Marcela.K.
11. 01. 2009Drayer Baba
11. 01. 2009Marcela.K.
11. 01. 2009Drayer Baba
11. 01. 2009Marcela.K.
11. 01. 2009Drayer Baba
11. 01. 2009Marcela.K.
11. 01. 2009Drayer Baba
11. 01. 2009Marcela.K.
10. 01. 2009
* hluboce kritizuji tu žemlovku... proti ní je homosexualita slabý odvar...:-)
Pro mě není vždycky prvořadé o čem dílo je, ale jak je napsané... a toto je napsané velmi poutavě...
TTT
Aleši, nesouhlasím s Tebou. Myslím, že to, co jsem výše požadoval, by mělo být samozřejmostí. Mne hloupé poznámky bolí, ale solidní kritiku mám nejen rád - kvůli ní tady vůbec jsem.
"To je volovina," není názor. To je blinknutí.
Tohle je můj názor. :-P
Ed
aleš-novák
09. 01. 2009
Všem zdejším kritikům: Pokud máte výhrady, zdůvodněte je konkrétním rozborem, tak, aby z toho kritizovaný měl víc, než jen pocit křivdy.
Věty typu: "Blbé, hloupé, nechápu, he?, máš na víc, vo co de?" atp. pouze raní a autorovi nejsou k ničemu.
Pokud to neumíte, nebo se Vám do toho nechce, tak toho laskavě nechte.
Díky!
Váš děd Ed :-)
Přečetl jsem si tu povídku pozorně, dvakrát (jelikož mi byla doporučena), a navzdory skutečnosti, že se v rámci své profese homosexualitou už po desítky let zaobírám, po přečtení útržku věty: "...David s Jirkou" jsem pouze tušil, co je příčinou zármutku matky. Jelikož text je takový, jak jej vidí čtenář, tak kdyby to byl můj text, zohlednil bych čtenářovu (v tomto případě mou vlastní) tupost a jedno místo bych malinko upravil:
Usmála se a řekla: "Mami, je živej, zdravej, je to dobrej brácha. Tak o co jde? Že má přítele? Ať si lidi trhnou nohou!"
Dovětek "...a není jedinej" bych si odpustil, protože jako rodič mohu místopřísežně prohlásit, že když se nám u našeho děcka něco jeví jako neštěstí, je nám naprosto fuk, kdo to má taky. Je to egoismus, já vím, ale je to tak. Ale to je jen můj názor.
No a dával bych bacha na gramatiku:
3. p. j. č. zájmena ona je JÍ. Napsalas to opakovaně jako ji.
Ty se píše velkým písmenem jen na začátku věty a v dopise v případě projevu úcty i uprostřed. V dialogu jen v němčině. Tohle je česky, že.
Myšlenky bych zaznamenal kurzívou:
"Kde je? Kde teď je můj muž?!" (Tady kurzíva nejde, takže uvozovky.)
Za "sklo" bych udělal tečku, protože tato slova patří k předešlé větě, ne k následující:
"Přinesla tehdy domů hit. Barvy na sklo. David..."
Atd.
Styl: Vše má spád, snad díky tomu, že používáš akci a dialog, a nic zbytečně nepopisuješ. To je plus.
Výrazné minus nevidím. Pouze se mi zdá, že autorka bezprostřední zkušenosti s homosexualitou u velmi blízké osoby nemá. Ale mohu se mýlit, neboť tyto zkušenosti mohou být rozdílné, a tedy jiné než mé.
Povídka se mi zamlouvá a považuji ji za téměř perfektní vzor velmi krátké povídy. Odpovídá totiž definici, která praví, že má být útržkem ze života, ale o širokém záběru (problematika homosexuality a její akceptace ve společnosti).
Rád jsem si ji přečetl, a děkuji tímto Lence za tip.
Tvůj děd Ed :-)
ale di ty.. ja si na soudce nehraju, k tomu mam daleko na rozdil od tebe!.. ty se tady ohanis tim ze mas zkusenosti a kdovi co- ja nepisu ze mam lepsi schopnost nez ty posoudit neco, to pises ty!.. vrat se k tematu ty- vyzvals me at si neco prectu a posoudim, ja te jen vyzval at neco nabidnes a ja ti k tomu reknu sve, ale pokud to takhle okecavas, tak jasne demostrujes to, ze se vlastne bojis dat neco do konfrontace...nemyslim si ze bych nekde napsal , ze tvuj komentar je vadny !.. napsal jsme mozna , ze se mne zda nevhodny- a to se me zda..o co mne jde?.. jde me o to, ze srazis neci dilo , ktere vubec neni spatne - kdybs to opravdu chtel popsat co se ti na tom " nevalnem dile " tak nelibi, tak bys to popsal a ne okecal..a nepodsovej me neco co nedelam- do zadne pozice souzeneho te nestavim, jen s tebou diskutuju o celkem bezne veci zde..bez emoci a nejake zasti- nemam duvod !.. urcite patris k tem kritikum, kteri maji svuj kredit a jen me zarazi, ze ho nekdy uplatnujes dost neprimerenym zpusobem..
moorgaane, co tě vede k domnění, že ty, ačkoliv povídky nejsou tvůj šálek čaje, máš lepší schopnost posoudit úroveň povídky než někdo, kdo má hluboké zkušenosti jak se psaním tak s kritikou? To je trochu směšné, nepřijde ti? Stavíš se do pozice soudce. Mě stavíš do pozice souzeného. Co tě vede k domnění, že ty můžeš prohlašovat můj komentář k nějakému dílu za nevhodný nebo vadný? Ostatně o co ti vlastně ve tvých příspěvcích jde? Zkus se nad tím prosím zamyslet a když ti vyjde čas, vrať se k tomu, co jsem o této povídce napsal v prvním příspěvku, ať se držíme tématu. A nauč se posílat avíza.
StvN rad se podivam na nejakou povidku, ktera je podobna rozsahem, formou, treba i tematem/neni nutne/, ale protoze povidky nejsou muj salek caje, tak me nejakou doporuc,at nemusim vybirat a prodirat se- rad ji zkonfrontuju, rad ti vysmeknu poklonu, pokud bude dobra- ale urcite ode mne neuslysis ze je nevalne urovne !..maximalne ti reknu zda je srovnatelna a nebo horsi ci lepsi..ja nemam problem s tim, jestli ses kritik a nebo nekdo jiny ...ja celkem uznavam uhly pohledu kazdeho a nevnucucju jim svuj pohled a kdyz nekam napisu ze se mne to libi, reknu proc a nebo napisu, ze neco nesedi a reknu co..ale nesrazim nekomu jeho psani- myslim, ze dost navstevniku teto stranky dalo najevo, ze zas tak nevalna ta povidka neni!.-))..a ted uz valím...
moorgaane, proč se nepodíváš na mou autorskou stránku a nějakou povídku si nepřečteš? Povídek tu mám dost. Dobrých i horších. Vyber si jakou chceš a pojď konfrontovat.
mylenka, chápu, že tě má slova neberou, ovšem tvé soudy mé osoby jsou mylné. Nesnažím se na kritika hrát si, beru to poctivě. Ber v úvahu pouze má slova, ne to slovo kritik. Nic neznamená. A není pravda, že hledám, co bych mohl vytknout. Naopak jsem myslím bez urážení napsal, že mi přišlo škoda, že si s textem nedáš více práce, protože si myslím, že na to máš. To snad není bezmyšlenkovité ponižování textu ani autora. Ostatně jestli o má slova nestojíš, tak to můžeš říct docela normálně.
se mi to i líbilo teda, hlavně brambořík a žemlovka, to napětí taky docela, ale nějaký ty mžitky a utěrky mi přišli přehnaný, si myslím, že šok z takový zprávy se dá vyjádřit i líp
když jsem si povídku odpoledne přečetl ... fakticky mě přešla chuť na sex ...
ale když jsem si teď večer přečetl všechny kritiky ... mě to tak rozhicovalo ... já nevim ... asi půjdu vzbudit manželku ...
dobře se to četlo ... dík mylenko (dík kritici)
Já nevím, už od půlky je ta pointa celkem jasná. Proč se teď tolik píše o teplouších?
chci_slyšet_tvoje_ticho
08. 01. 2009
Čtu to podruhé a znovu si uvědomuji sílu toho závěru; ten obrovský zvrat v matčině mysli, převedenému do jediné věty.
Neodpustím si několik avíz. Dotčení nechť prominou.
Mě je úplně jedno, odkud historka je. Záleží, jak je napsaná. Od toho slovo forma. Zkus toto akceptovat (což je základ hovoru) a možná začne dávat smysl i argumentace s gorilami.
K poslednímu odstavci: vždycky dávám za příklad historku s Le Corbusierem, který léta páně 1925 postavil "město" dokonalých funkcionalistických domků. Kritici, zarytí vizonáři funkcionalismu nalazení na jednu vlnu, jásali. Po letech se zjistilo, že si "nepoučení" uživatelé těchto domů si na domy začali montovat okenice, přístřešky aj. Kritici se děsili. Corbusier řekl: "Víte, člověk má vždycky pravdu. A je to architekt, který je špatný." V jiných tvůrčích činnostech je to stejné. Když StvN napíše, že něco nepochopil, pak to napíše nejpíš proto, že něco nepochopil - autor by se měl zamyslet, proč to nepochopil a ne označit StvN za méněcenného. Tož tak.
Marcela.K.
08. 01. 2009
Já myslel, že důkazní břemeno spočívá na straně žalobce.
Jinak poselství může být, jaké chce, pokud je ale převyprávěno formou "historka od rodinného krbu", není se co divit, že vznikají nesrovnatelnosti.
Protože jednou bychom se mohli dostat do situace, kdy budu moci tvrdit, že můj výše uvedený text mluví o vraždění goril v deštných pralesech, jen to nikdo neumí přečíst.
Mimochodem věta "jen ji beru od těch, kdo něco umí a mají snahu mi porozumět," patří možná tak do náboženství nebo nacismu, ale nikoliv do literatury. Protože v umění se to má tak, že pravda je vždy na straně recepce.
tak zaprve- mylenko, pokud si myslis , ze StvN nic neumi, tak to napal, - at dokaze, ze neco umi- at da do konfrontace k tve povidce svou, kdyz se pta , zda neco umi!..radi zkomfrontujeme!- a poctive, ne z pozice pridomku" kritik"...
za druhe - StvN - pokud napises, ze nekdo napsal povidku nevalne urovne? tak jako kritik, vysvetli proc!.. a ne to rict jako "srabackou" obhajobu toho, ze neco nechapes- to ze nechapes, je veci tve inteligence...
za treti- tato povidka je valne urovne!- protoze se da cist, a to podle ohlasu velmi dobre..
za ctvrte- kdo nepoznal hned naporve , ze se jedna o homosexualniho syna po precteni do konce, tak pravdepodobne necetl povidku poctive a jen ji prelitl- protoze je to podane celkem polopate...sorry, ale tohle je o chteni tu povidku cist tak, aby jsme smysl pochopili- jeste jednou!- povidka je velmi hezky napsana,a vubec neni podstata jeji napln,ale zpracovani a umeni ji podat tak, aby se cist dala.. a to se teda cist da!!..
JdC, díky za avi. Ale ano, pochopila jsem, že je to oslava MATKY. Ale taky jsem chtěla vědět, co se stalo, abych ti ocenila ještě lépe. A já když nevím, tak se zeptám - i když pak vypadám jako blbeček.
Marcela.K.
08. 01. 2009Marcela.K.
08. 01. 2009
Domalujme kolem nich kosočtverce,
až se těch čárek sejde víc :-)
(autorka promine)
Já myslel, že to ty si chceš povídat. Tys nikdy neměla zájem o hlubší kritiku díla, tak to u tebe ani nedělám.
Marcela.K.
08. 01. 2009Marcela.K.
08. 01. 2009
Je úsměvné, jak lze zaměnit anylýzu s hnidopišstvím a nesrozumitelnost autorova díla s nechápavostí kritika....
Vás to nerozesmálo ?
Marcela.K.
08. 01. 2009
Ano, já také narážel na diskusi pod ní. K povídce jsem se vyjádřil dostatečně předtím.
Marcela.K.
08. 01. 2009
Nehledám důvody. Tak jsem to prostě v dané chvíli pochopil, respektive nepochopil. Já tě nechci cupovat. Bez urážky, nenapsala jsi povídku valné úrovně, ale o to tu nejde. Psal jsem přece, že jsem nepochopil větu:
S Lenkou si nedělej starosti a s tátou Ti nějak pomůžeme.
Nemusíš hned vyjíždět. Take it easy.
Jednak jsem to myslel relativně k mým očekáváním, ale i tak ano, myslím, že je to banální problém.
Jinak je legrační mluvit o homosexuálním člověku jako o člověku zdravém.
Marcela.K.
08. 01. 2009
Některá postava klidně může v nějakém citovém pohnutí říct o někom, kdo má rakovinu, že je zdravej, protože se zatím zdravej jeví. Stejně tak málo smyslu dává prohlášení - je živej, zdravej - v souvislosti s něčí homosexualitou. Homosexualita není podmíněna zdravotním stavem. Ptám se právě proto, že jsem četl pozorně.
vis, ze na povidky moc nejsem,ale tebe si vzdycky prectu s tim, ze vim o kvalite...ty proste nepopisujes, ty vypravis a ma to spad!..ten problem je v tomto pripade zastupny, je jedno zda jde o jinak orientovane, nemocne, seniory- vzdycky to umis podat!.. o tom je Pismak..super!../*
Marcela.K.
08. 01. 2009
Také jsem přemýšlel zezačátku, co se stalo tak hrozného. Napadlo mne to u: "není jedinej.", ale doufal jsem, že to tak banální problém nebude.
Ale líbíl se mi styl a napětí bylo opravdu docela dobře budované.
...jo...napínavé...nedokončené...ale žemlovku miluji...je to prostě záchrana...jabka ve sklepě a hromádka tvrdých rohlíků "na strouhanku" se vždycky najde...a prozradíš co se stalo...?...Nebo raději ne?...
Musím říci, že pro mě to bylo napínavé čtení. A ten strach, co najdu na posledním řádku...
Zbytek do zprávy. Tip.
není jedinej, podle ustálených statistik je každej pětadvacátej
akorát v Iránu podle jejich prezidenta není žádnej ..
Já jsem nepochopila, co se vlastně stalo. Jen to, že se to týká syna Davida.
S Lenkou si nedělej starosti a s tátou Ti nějak pomůžeme.
To jsem nějak nepochopil.
A to má rakovinu nebo je jenom teplej?
Je škoda, že si se psaním nedáš víc záležet. Našly by se i hezké momenty.