Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKeď obesia ma !
Výběr: Print
08. 01. 2009
7
17
3130
Na drevené háky
staronovej šibenice
uprostred výmoľov a krajnice
uprostred čerešní a hrušiek,
tak ako prosil som ich - naposledy.
A ty so šatkou v ruke
na tri metre obďaleč.
Jediná sa postavíš,
a vánok - pieseň bude hrať,
a vtáky spätným chodom
tiahnuť budú na sever.
Ja tíško - pre lásku
v povetrí sa budem kolísať.
Neplač,
veď už si dospelá,
už dávno nie - neskúsená panna.
Si žena - a tie predsa neplačú!
17 názorů
Pláče není níkdy dost a nevítězí na odpornými škleby, vydávajíce se za úsměv...
přisluhovač dost ostrýho kritika
09. 01. 2009Johann Wolfgang Mária Amadovič
08. 01. 2009
ja nikdy neplačem a možno je to chyba, o to horšie sa cítim ....
pekné/ ***
Ale ono to tak opravdu je - schopnost se vyplakat nás dělá silnějšími, díky tomu totiž se umíme zhluboka nadechnout a zvládnout víc, než by se mohlo zdát. ;-)
Johann,Jánošíka taky odsoudili-jeho práci,život,hodnoty,jeho samotného! Tedy Johann má s Jánošíkom víc společného než si myslí.****
Johann Wolfgang Mária Amadovič
08. 01. 2009Johann Wolfgang Mária Amadovič
08. 01. 2009
Nádherné *t
K tomu pláči: ale ano, my ženy pláčeme, ale jen tehdy, když je něco silnějšího než my samy, je to jako zachytit se něčeho, abychom neupadly a nebo abychom se zvedly a šly dál.
mořský koník
08. 01. 2009Johann Wolfgang Mária Amadovič
08. 01. 2009přisluhovač dost ostrýho kritika
08. 01. 2009Johann Wolfgang Mária Amadovič
08. 01. 2009Johann Wolfgang Mária Amadovič
08. 01. 2009
s tím plakání bych nesouhlasil, ale s básní ano!.-))
myslim, ze jsi se nasel:-))/*