tobě

Kroky polem plných ryšavých trsů

Procházeli kolem stád a smáli se

Ne do dalšího rána nejsem sám

Mám tvoje pohledy do touhy

Do vzduchoprázdna mého já

Do tonoucích tůní

 jak do zrcadel raději bych skočil

Do šedých stěn z těch hradeb

Kdes kolem kocour plíží se  

 mazlivě  otáčí krkem po  kastelánovi

žadného nebylo na hony daleko

za okny zámku  žlutá silueta

Jen odrazy v řece třesoucí se zimou

Vzal jsem tě za ruku a odvedl do

třetího patra touhy

 jež dala nám noc

v tom pokoji mimo planetu líbal tě

poděkování soudci z touhy miloval

ten soud zněl vášně nespavost

žízěn vyprahlá trýzní

To bůh dával plnými hrstmi

Část svého podobenstí

Dávala jsi sebe tam v podkroví

Slzy proti citu  nebo cit proti slzám

krásu proti všednosti

všednost s krásou

Děkuji za to že miloval jsem tebe

Vím dálky nás již dělí

Už nejsem již tonoucím

Ač nechtěl jsem více než…