Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLHOSTEJNOST
09. 01. 2009
14
20
2448
Autor
macecha
Mráz, ten venku, sevřel mi dech
ten v mé duši
myšlenku
pocity
dokonce i hněv
zůstalo jen prázdno
je to jako oheň
který nepálí
je to jako cit
který necítíš
je to bolest
která nebolí
je to lhostejnost
nebo ztráta bytí?
Lhostejnost je horší nenávisti
nenajdeš žádný cit
marně ho v sobě hledáš
nenacházíš nic
co by tě zachránilo
od prázdnoty
která spolu s ní v tobě bydlí
snažíš se ji vypudit
nejde to
sama sebe ptáš se
"vezmu si ji sebou
na věčnost?"
20 názorů
Ta má dech a skrze tvoje psaní mluví. První přečtená po době a rád zas vidim:)*
Je to jednoduché:psát básně - básnířka. Prodávat zeleninu-zelinářka.Macecha je básnířka a dobrá básnířka.Píše srdcem.Tedy kousek básnického nebe jí určitě patří.Ano dobrých lidí je málo a neroušek je jedním z nich.***********************PS. Kdo píše básně jako Macecha, nemůže být zlý člověk.*******
to je hezké, jak jsi mne nazval, ale k básnířce mám opravdu daleko, jsou to jen takové pokusy.
Ale, díky za povzbuzení. Všimla jsem si, že jsi člověk opravdu přející a to je dobře, že tu jsi. Nám,kteří jsme se hodně zklamali v lidech, a možná jsme je zklamali i my, to dodává vědomí, že dobří lidé přec jen ještě existují.
všem Vám moc děkuji za komentáře a tipy, snad si je zasloužím,ta otázka mě skutečně trápí, když nevím, co si někdy myslet o svých citech....
já osobně dávám TIP nostalgikovi a Dianě se nedivím, že si to ukládá.
A pak , že neumíš skládat básně:D ...tahle báseň je jedna báseň...dobře jsi vyjádřila a přiblížila "pocit lhostejnosti" je to vskutku tak! Přidávám se a dávám Tip :o)
Johann Wolfgang Mária Amadovič
09. 01. 2009
Sonet nechtěného
Méně než popel, zbylý z lásky žáru
vsypaný do stop závějových jam,
prokletí vtisklé do lidského tvaru
nechtěný román co zřídka otvírám
Méně než škvár (ten býval antracitem)
jej nikdy nezved bych, přísahat jak smím,
znak posměchu na štěstí neprožitém,
jsem hrobem vzpomínek, černou branou k nim
Pár drsných slov, co žádný nevzal rým
v sloganech zloby pak změnilo se v šprým,
ten zníval hymnou v srdcích lhostejných
Tak dětské ruce zaleskly se břitem
že k úhybu až vedly před dotykem
andělské tváře, zhyzděné slovem hřích
I lhostejnost je cit ale ty tenhle cit určitě nemáš máš mnohem hezčí city než lhostejnost.Pěkná báseň.(tip)
(Ale jdi ty, v tobě je všechno možné, jen ne prázdnota! :-)
Lhostejnost je v básni dobře vyjádřená *