KRMELEC

Bílé šaty oblékla si

ojínila keřům řasy

jako vždycky

rok co rok

zpomalila rytmu krok

ZIMA sněhem zavátá

uzavřela doupata 

        ježek v listí dřímá

        v brlohu si méďa zívá

        jezevec se choulí v noře

        liška leze ven jen spoře

těm to neva ! – mají "špeky"

z podzimu si nesou deky

kdežto zajíc v remízku

marně čeká na misku

proto hopká ke krmelci

kde hodují malí, velcí

        bažant v šatu jako duha

        veverka mu dělá druha

        koroptve se v hejnu perou

        k otrubám se křídly derou

        hledají tam ovsa zrnka

sleduje je plachá srnka

se zrcátkem na zadečku

vyhlíží snad vlků smečku?

lasička se sněhem bourá

zbývá po ni tenká roura

muflon k senu stádo shání

velké rohy v jeslích brání

kuna  s bílou náprsenkou

nemá tady šanci velkou

        pozor !!!

        ..sám král jelen s laněmi

        schází dolů stráněmi

        na kaštany ...-  zamlsat si

        taky seno načesat si

než jim kanec s bachyněmi

rozryje a zkypří zemi

na žaludy se selaty

nevadí , že mrznou paty

         …tihle všichni pospolu

         v kruté ZIMĚ u stolu

         společně tu drží basu

         mráz a sníh jim sahá k pasu

vědí ale bezpečně

že hajný jim skutečně

přinese co hrdlo ráčí

         .....seno, sůl i trochu šrotu

         jablíčka i zrnka ptačí

         pár  bulv řepy píchne k plotu

nevadí, že s flintou chodí

sám se chudák sněhem brodí

bez něho by všichni tady

umřeli snad  - / možná / hlady

                    ......bez nich by tu bylo smutno

                                                             a hajný ví …že krmit  nutno !!!