PARALELNÍ SVĚT-62

Nadporučík Mirek Vincent se vyšvihnul do korby a poté hned dvakrát vystřelil z pušky na přibližující se německé vojáky. Major Karel Pokorný se vrhl na povrch silnice, přičemž nad ním prolétly dvě kulky. Zároveň rychle do pistole dal zásobník, načež se na silnici dvakrát překulil. Poté vleže obouručně zalícil zbraň na jednoho vojáka. To už mu na hřbetu pistole vyjel malý teleskopický zaměřovač, v němž zřetelně viděl hruď Němce. Vzápětí stiskl spoušť a voják za výkřiku rozhodil rukama a zhroutil se. Pak se obratně převalil do strany a opětovně zalícil na dalšího německého vojáka, který v pokleku svíral pušku. Ten byl v následující vteřině zasažen a klesl bezvládně na silnici.

„Pane majore, rychle nasedněte do kabiny!“ vykřikl nadporučík, který rychle do pušky dal další náboje. Zároveň postřehl, že z lesního porostu vybíhají další Němci. Hned na jednoho z nich zalícil a stiskl spoušť. Voják sebou škubnul a po zádech spadl do houštiny. Pokorný se přikrčeně rozeběhl podél nákladního automobilu a přitom se ohlédl za sebe. Do plachty a do boku korby se těsně za ním zarylo několik kulek ze samopalu, načež se hbitě vrhl na silnici. A ve stejný okamžik nad ním zasvištěla kulka a on současně uviděl trojici německých vojáků. Pravou rukou udělal rychlý pohyb a při stiskávání spouště se dvakrát překulil. Kulky jej těsně míjely a po vystřelení posledního náboje se na okraj silnice zhroutil poslední z trojice Němců. Poté si rychle dal do pistole zásobník, přičemž se zadíval na silnici, na níž leželo několik německých vojáků.

„Jste v pořádku nadporučíku?“ zeptal se při nasedání do kabiny.

„Já ano pane majore. A vy?“

„Já také. Teď jsme teda měli z pekla štěstí!“ mínil Pokorný a rozjel nákladní vůz.

„Pane nadporučíku, čeká nás nejtěžší úsek. Dálkovým vovládačem nasměrujte to naše auto k bráně. A přitom ať vypálí několik dýmovnic do prostoru před les. To nám hodně pomůže při útěku!“
„Rozumím, pane majore!“ řekl Vincent, který z kapsy vytáhl rozkládací ovládač. Tím se dalo na dálku ovládat jejich speciální auto, které se zrovna nacházelo obklopené ochrannou clonou proti spatření ve vzduchu nad silnici. Po ní velkou rychlostí jeli a major se střídavě díval na silnici před sebou a do kufříku na sedačce, v němž byl monitor s klávesnicí a joystickem. Na jeho monitoru viděl z ptačí perspektivy kraj kolem silnice, což umožňovala mikrokamera zabudovaná v mini letadélku. To letělo v ochranné cloně proti spatření a on jej na dálku ovládal.

„Už odpaluji ty dýmovnice!“ ozval se nadporučík.

„Skvělé! Za chvíli vyjedeme z lesa,“ řekl Pokorný a nasadil si na oči brýle, kterému umožňovaly vidění v mlze a ve tmě. A vzápětí do prostoru před lesem dopadlo několik dýmovnic, které hned začaly bílým dýmen zahalovat široké okolí.

KONEC ŠEDESÁTÉ DRUHÉ ČÁSTI