Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKarina s hlubinami ve vlasech
Autor
atjoV
Venku pod pouliční lampou řádily roje hmyzích meteorů
moje opilé mrákoty rozrážely jen roje molekul krásy odlupující se z Tebe
Souhvězdí pih na obloze Tvojí tváře se pomačkala, když jsi to své nebe rozřízla úsměvem
a poodhalila tak mléčnou dráhu z řezáků a špičáků
Tvoje dlouhé vlasy se na chvíli staly nervovými vlákny,
po kterých běhaly všechny moje myšlenky
A vtom se to stalo
náhodou jsme skončili sami
zející ránou v těle domu proletěl obrovský motýl s galaxiemi místo křídel
sedl si Ti za ucho
van jeho letu byl dechem miliard světelných roků
a já věděl proč přiletěl...
...při tanci se Ti z nikde nekončících vlasů sypaly hvězdy
motýl u Tebe spatřil něco blízkého, něco nádherného
lákalas ho třepotem galaxií kolem své šíje
a mně nezůstala vzpomínka na motýla, ale na Tebe
Tvoje vlasy mi poskytly trochu hvězdného prachu, který nadnáší
černé vlasy se rozprostřely po polštáři
nevěděl jsem, kde končí černé prameny
a kde začíná tma pokoje
byly všude kolem
a spánek vše slil dohromady
a koupal jsem se v kadeřích tmy a cárech vlasů
a naopak