Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZimobraní
19. 01. 2009
19
23
3619
Autor
Robinia
Touha pod spadaným listím
v prochladlých větvích hlad
z rubáše bílého do úmoru kostí
vkrádá se zima a chlad
Procházíme se mezi splíny
smutek si vedeme na provázku
pálíme včerejší viny
věříme v dnešní lásku
Jen drobné nazdařbůh
za sebou necháváme
v promrzlých prstech
za sebou necháváme
v promrzlých prstech
své štěstí schováváme
Sypeme popel bez ptaní náručí vrchovatou...
23 názorů
hana kupčíková
19. 01. 2009
Buď je ti sedmdesát a jsi senilní, nebo je ti dvanáct a jsi v pubertě. Za takových okolností se píší podobně frázovité básně a je to odpustitelné. Nezlob se, ale jsou klišé, které přímo bolí číst a tvoje báseň je složená výhradně z nich. Kdyby ti tu všichni nepodkuřovali a řekli ti pravdu přede mnou, asi bych nebyl tak radikální jako jsem. Ale obdivovat něco podobného je prostě stejné, jako se zamilovaně dívat na obrazy růžových pádících koňů v čínských bistrech. Je to neosobní faleš, kterou na požádání stvoří úplně každý. Pokud v tomhle spatřuješ krásu, něco je špatně.
Buď je ti sedmdesát a jsi senilní, nebo je ti dvanáct a jsi v pubertě. Za takových okolností se píší podobně frázovité básně a je to odpustitelné. Nezlob se, ale jsou klišé, které přímo bolí číst a tvoje báseň je složená výhradně z nich. Kdyby ti tu všichni nepodkuřovali a řekli ti pravdu přede mnou, asi bych nebyl tak radikální jako jsem. Ale obdivovat něco podobného je prostě stejné, jako se zamilovaně dívat na obrazy růžových pádících koňů v čínských bistrech. Je to neosobní faleš, kterou na požádání stvoří úplně každý. Pokud v tomhle spatřuješ krásu, něco je špatně.
Jestli básnířka myslí Prosečnici u Jílového u Prahy,tak má pravdu,tam jaro vskutku nejkrásnější.*********
Mnohokrát vám všem děkuji :-)
Neroušku, to víš, že jo. V Prosečnici je jaro nejkrásnější ;-)
Procházíme se mezi splíny
smutek si vedeme na provázku
pálíme včerejší viny
věříme v dnešní lásku
Nádherná báseň! T*********
Marcela.K.
16. 01. 2009
Kluziště štěstí
Sotva pár drobných zůstalo mi v dlani
na času nástupišti
Zima koketně přede nmou se klaní,
minulá nebo příští
popela náruč bez marného ptaní
zadrhne na kluzišti
***