Když Písmák spal

V dvacátém lednu Písmák nebyl, a že se bavit chce i debil, zde příběh od královny Mab Kdo si ho nečte, ten je srab

 

„Kokři a setři už se ženou

Máš pušku řádně naleštěnou?

Vezmi si Kodak a  a vše foť

Pojď sestro a mne doprovoď

 

 

Když už nás šlechta pozvala

Tak hodíme se do gala

Prádélkem šetři, pračka teče

A nehodlám noc trávit v kleče

 

 

Vždyť nás tu všichni poznají

Tak proč se krčíš u stájí?

Okénkem mrkněme se obě

Stojí tam sir Džon s mátí v róbě

 

 

Jak velký je, jak spanilý

As odprásknu tě za chvíli

Neb, bije-li proň tvoje srdce,

nenávidím tě velmi prudce“

 

 

„Nech sestro má smrt na pokoji

už tamo jistojistě stojí

A nebrousí si na zajíce

kosu – ach ne, hle, má jich více

 

 

Kosy na lišku, na pernatou

A tamty dvě, co splývaj s chatou,

jsou maličké – snad na ježečky

Pojď, odpližme se mlčky pěšky“

 

 

Zastyděla se starší, Dáj,

vždyť spolu hnůj vždy vykydaj

Navaří poridž, párky spaří

A najednou tak zpanikaří  !?

 

 

Mery je ovšem krásná velmi

Zde v kraji se však nosí helmy

na jízdu koňmo - plembáky -

neodkládaj se na háky

 

 

Každý má svůj hned u postele…

 

Na sira Džona myslíc vřele

Jede Dáj cvalem honu vstříc

A už má plánu polovic

 

***

 

Že měla ráda náboj v hlavni

Nelákal Mery běh a dav, ni

trofej,  cožť pinta režné whisky

 

 

Od pažby měla v dlani třísky

a místní lékař sílu v palci

Ti oba byli sexu znalci

Tak raděj  bychom nedbali,

Co bylo, když se potkali

 

 

Už nastal večer, padla rosa

Ztupena byla smrti kosa

Lovci - šup s něčím do huby

Oznamují se zásnuby

 

 

Sir Džon,  junior, dává znát,

Že sám už nikdy nechce spát

Slečna Dajána  z hotelovky

přislíbila mu srovnat krovky

 

 

„Netvař se, Dáj, tak nevinně

Jakto, že ty – a Mery ne

Když kolem ní se vždycky tísnil,

tebe svým znojem nepotřísnil…!!?"

 

 

Jen nejlepší své kamarádce

snoubenka  prozradila krátce:

„Zatáhla jsem ho do šenku,

 S tím, že má Mery žloutenku

A aby jó nezůstal v klidu

Jde přímo o hepatitidu

„C“, nejhorší, co může nastat

Neboť se při ní nesmí chlastat…“

 

 

 

Že byl ten Kodak digitální

Koukají na film, na anální

všichni, kterým ho Mery dala,

(ač odměna nebyla malá)

 

 

Tak obě sestry štěstí došly

Jestli máš komu, dál to pošli

 

 

 

 

 

 

---