Anděl se zlomenými křídly

Anděl se zlomenými křídly

 

Proměnlivá oblaka sypou bílé kousíčky krajek

          a horské bystřiny

                          zrcadlo své nastavují ledu.

Odhodlanost okusit chladivé ostří škorpiónů

                                  kráčejících po zamrzlých vodách

je nebetyčně urážející         pro ty        co ještě hoří.

Snění se nese nad vločkami  

                 jež ukrývají knihy rozevřené na stranách

      s obrazy Salvadora  Dalího.

Na další straně       kterou otočil vítr

                je obraz motýla v broušené sklenici

a váza uprostřed lesní louky

                       je plná zmrzlých růží

a chvíli jakoby byly krásnější

              protože vločky jim usedají na víčka

a tvoří tak štít      proti zlodějům vůní. 

Škoda krásných snů       jež zapadnou

                          v zapomnění hořkého času.

v nichž myšlenky neustále zkoumají

                             práva a povinnosti lidství

ale stále nenacházejí odpověď

                                na smysl tohoto bytí.

V šeru          

         kousavá moc druhých nad námi

                                        i nás samých nad jinými

je tísní oprátky

           rdousící v ozvěně prokletí

                            zděděného z linie dračích předků.

Víra vzdoruje smrti

                               a vznáší se nad našimi hroby

aby připomněla nám

                         že svobodu      

                                       vlastní hrdost       

                                                          a krásu

nám nikdo nemůže vzít.

                    Jen my sami ji můžeme pošlapat

             je-li naše duše slepá.

Avšak dokud naše srdce tluče

                         nedovolí oslepnout nitru

i když se v chladu třese    

                                    přesto sní.

---