Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMnohokrát....
29. 01. 2009
6
8
2130
Mnohokrát z úst
pred oltárom
ba pred očami
našich súčasníkov
s otázkou v hlase
hľadáme odpoveď.
Vravíme s výčitkou
čo ešte spraviť
Pane môj mám
aby vystúpil
na konci som života
do tvojho kráľovstva
aby Peter vpustil ma.
Už nemám
majetok
už rozdal som
zbierku svojich
drahých šiat
a v chráme – pred oltárom
modlím sa.
Hľadáme odpoveď
dávno zašlý as.
A pritom
to všetko je jasne dané,
že človek
čo žije bez úhony
úprimne a od srdca
čo nehádže pod nohy
blížnemu polená
čo s láskou podá
pohár v páľavách
a kabát o chlade.
len ten dotkne sa.
A ten, čo urobí
ba to isté
len lásku k tomu nepridá
a ráta skutkov
svojich dobroty
ten namiesto
Božej odmeny
zhorí v ohňoch pekelných
8 názorů
Johann Wolfgang Mária Amadovič
30. 01. 2009
V Boha nevěřím, ale v lidskost ano a tato báseň mě hluboce zasáhla....dojala....Johann, co mi to děláš ;)
*t
Toscano, v mém případě ani tak nejde o církev, nejsem fanatikem církve, ale věřím, že Bůh existuje,pomáhá mi to přežít. Jde totiž o to, že člověk udělá něco, aniž by chtěl a následky nejdou odčinit. Nijak a tak se aspoň modlím.
Macecho, neber si to tak, pocit viny už jen za to, že jsme se narodili, nám po staletí vnucuje církev, ale je to je o chuti přes ten pocit lidi ovládat. Pochybuju, že by Bůh tohle chtěl, jsme přece jeho děti, ne?
Nojo, člověk by měl konat srdcem a korálky na počitadle neposunovat, máš pravdu. *t
***
tie žalmy sú úžasné, a nutia ma k premýšlaní o sebe a to je dost hrozné, lebo ja som človek nevyrovnaný,cítim sa vinná v istých veciach,ktoré nemožem zmeniť, aj keby som chcela...