Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zapomenout

31. 01. 2009
0
2
1137
Autor
Brouk

Zbyly jen vzpomínky,
na to co bylo,
co už není
a je v nenávratnu.
Bylo to jako mlha,
rozplynulo se to.
Slunce mě spaluje,
na popel.
Jsem míň než zrnko písku,
méně než nic.
Už se znovu nenarodím.
Neodolám Ti.
Kolik toho musím mít v sobě,
abys ve mě nevládla?
Kolik?
Zdá se mi,
že se topím,
že mám křeč v srdci.
Kolik toho v sobě musím mít,
abys neodešla?
Jsi krásná.
Jsem sobec.
Kolik toho musím v sobě mít,
aby vše skončilo?
Chci tmu,
chlad,
morfin,
vodku,
cigáro,
a Tvý nahý tělo.


2 názory

Ten začiatok sa mi zdá už veľa krát prepratý, popol a zrnko piesku... ten záver mal už ako takú údernosť...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru