Bez názvu

Báseň stejně stará jako Otázky. A jak je to staré, tak je to naivní a hloupé.

 Slova šeptám do prázdna,
 věty šeptám do tmy,
 tahle noc je beze sna,
 ten zmizel mi jako Ty.

 I vždyť mě nikdo neslyší,
 jak mám to smutný svět.
 Jen to té tmy kapky šeptají,
 že nevrátíš se nikdy zpět...

 To není déšť.
 To jsou mé slzy,
 můj sen se splet
 a že řekla jsem:
 ,, Miluji Tě..."
 Teď mě mrzí...

 Já věděla jsem - chyba má.
 Tak proč tu jsem,
 tak zničená.

 Miluji Tě a Ty to víš
 tak proč Ti to říkám,
 když se ke mě obracíš
 a slova mé neslyšíš...

 Není láska a sny nebudou,
 já špatně jsem se zasnila,
 proč tedy trpím tou touhou zlou
 a všechno jsem zkazila...

 Myšlenky mi utekly
 jak pisateli pohádek,
 že z téhle zoufalé parády,
 již není cesty nazpátek.

 Ani vidět již Tě nemohu -
 Srdce mi to trhá z těla.
 Že má láska je tak zlá,
 to jsem netušila.

---