Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNemůže to přeci tak být...?
Autor
naira
Uplakaný štěstí
sedí na rohu ulice
už nemůže dál
nikdo si ho nevšímá
asi zmizí jinam
ale co když ho nikdo nenajde?
Touha chtění
přemýšlí co teď a pak
není pro ni místo
na této zemi
nepotřebuje ji nikdo snad?
S vysokého činžáku
kouká dolů skvělá nálada
kouká a čeká
už je unavena
nikdo ji nepostrádá…
Láska krouží mezi ulicemi
ofoukaná únavou
vráží do lidí
je jim cizí
nikdo ji nepoznává
nikdo nevidí…
Sen se už schoulil
do klubíčka
už to vzdává
snažil se ale
odrazila ho mnohá víčka…
……….
Co je to s vámi, lidi?
Nechcete najít štěstí
toužit po někom
rozplývat se skvělou náladou
nechcete milovat a snít
přes lásku nevidět
a jen za ní jít…
Necháte vyhrávat mrzutost
závist a bolest
nevědomost
plavete
ve špatných náladách
utápíte se v slzavých údolích
šlapete po svých snech
zvykli jste si na nenávist a žárlivost
necháte si brát i svůj dech?
………..
Sešli a mudrovali
jen ti výše jmenovaní
že by lidem
ještě šanci dali
že by něco zachránili…
Dejme jim naději
nevzdávejme to
ještě ne
přec není lidstvo
nemůže být
tak zkažené…
……..
…