SVĚT ZA ZDÍ-36

Asim po spatření obrovských hadů vytřeštil oči, načež postřehl, jak had, který byl po jeho pravé ruce, rozevřel tlamu. Z ní ve zlomku vteřiny“vylétl“ obrovský jazyk, jímž byl vzápětí obtočený kolem pasu. Rychle se vzpamatoval a pravou rukou, ve které svíral meč, se prudce rozmáchl ve snaze hadí jazyk přeseknout. Zároveň byl jím vtahován do otevřené tlamy, přičemž had hlasitě syčel, až Asimovi zalehlo v uších. Čepelí meče však přesekl jazyk a vzápětí dopadl tvrdě na zem vedle kamenného schodiště, zatímco had se nad ním divoce kroutil. Chvíli zůstal otřesen ležet, načež se převalil na záda a spatřil, jak hadu stříká z přeseknutého jazyka tmavá červená krev. Zároveň uviděl několik dalších hadů, s nimiž začali zápasit bojovníci. Poté pohlédl nad sebe a vytřeštil oči, protože se k němu skláněla hlava hada. Levou rukou rychle vytáhl nůž a ten mrštil do rozevřené hadí tlamy. Čepel nože vzápětí zasáhla vnitřek horní čelisti a had se prudce vztyčil za písklavého syčení. Přitom z něho vystříkl další pramen krve, jímž byl Asim zasažen. Poté se převalil, uchopil meč, truhlici s démonem zla a rozeběhl se. Zraněný had se mezitím skácel mezi skaliska a křečovitě sebou škubal.

„Asime, někam se schovej!“ vykřikl Imar, který uskočil před jazykem jednoho hada.
„Já se schovám, ale až tu truhlu donesu nahoru!“ vyhrkl Asim. Pak udělal dlouhý skok a prudkým pohybem meče bodl jednoho hada do těla. Had se zkroutil a prudkým pohybem svého těla zasáhl Asima. Ten byl záhy odmrštěn na schody, co vedly k plošině. Na nich zůstal ležet a chvíli nebyl schopen jakéhokoliv pohybu.

„Krucinál, moje rameno!“ vysoukal ze sebe a přitom se nadzvedl. Meč s truhlicí uviděl o několik schodů níže a vleže se k nim začal plazit. Intuitivně se ohlédl za sebe a postřehl, jak k němu“letí“ jazyk z tlamy hada. Pokusil se překulit do strany, ale ve stejný okamžik jej začal jazyk omotávat. A než se nadál byl vyzdvižen do výše, přičemž jeho tělo bylo několikrát omotáno. Nemohl vůbec pohnout rukama ani nohama a s vytřeštěnýma očima hleděl na přibližující se hadí tlamu.

„Já ti chutnat nebudu!“ vyhrkl a snažil se rukama povolit sevření, ale to se mu nepodařilo. Současně spatřil, jak kolem hlavy hada proletěl šíp a za chvíli druhý jej zasáhl. V následujících okamžicích viděl Asim střídavě hada, oblohu a skály. Přitom křičel hrůzou a pojednou postřehl rychle se přibližovat zem, na níž vzápětí dopadl. A poté okamžitě ztratil vědomí.

  Když opět nabil vědomí, hned pocítil bolest v levém rameni i v jiných částech těla. Zároveň zjistil, že je stále pevně omotán hadím jazykem. Had ležel nehybně vedle něho ve velké kaluži krve s dvěma šípy v hlavě. Asim se rozhlédl kolem sebe a uviděl několik skalisek, která mu bránila ve výhledu. Přitom nad sebou spatřil dravce Ora, který k němu slétl. A ten hned začal zobákem klovat do jazyku. Díky jeho pomoci se dostal ze sevření a poté vrávoravou chůzi došel k jedné skále. Zpoza ní se zadíval a naskytl se mu pohled na prostranství, na němž leželo mnoho mrtvých hadů. A zároveň uviděl na schodech truhlu i svůj meč.

„Tak je to pořád na mně,“ řekl si a sundal si ze zad luk, do něhož hned vložil šíp.

„Tak tedy pokus číslo dvě,“ pomyslel si a vykročil s napnutou tětivou luku.

KONEC TŘICÁTÉ ŠESTÉ ČÁSTI