Labyrint prvních lásek

docela zdařilé ...***

Vikivika - já po tom prokláboseném odpoledni děkovala bohu a všem svatým, že to dopadlo tehdy rozchodem... taky užitečné zjištění, člověk pak zpětně ničeho nelituje a neříká si "co by kdyby..." ;-)

Dobré,TIP

Vikivika - já to riskla a po 18 letech jsem svou první lásku potkala, proklábosili jsme spolu pár hodin a na jejich konci jsem byla ráda, že to kdysi skončilo, zbavila jsem se tím pádem jakési nostalgie. On se za ty roky totiž nikam neposunul, jen mu přibyly vrásky a šedé vlasy, ale vývoj nula. Bylo to dost zklamání.

povedla se ti **************************

jejda, to je překrásné vyznání, paní Vidová *****

tak to ti teda Véna písk, Vildo!

Když já jsem si vzala svého Pištu Hufnágla... a taky nic moc :-(. Člověk si nepomůže, bo po čase šel zas pro změnu on hledat svou Gábi Smolíkovou. Ovšem taky si nepomohl.

odeál je základ, bez něj si nedovedu život představit

Máš recht, odeály je třeba si naopak hejčkat jako vymodlený dítě, Vildo :o)) Vikivika: Maminkoooo,... (já taky) :o))

Toscana-asi to viki pochopila, kdyby to reálně vyšlo, tak by to beztak dneska nestálo za nic, takhle mi zůstaly odeály

Napsals to moc hezky, Vildo, jenže tím tvým "a já vlastně reálně už taky ne" jsi to zase popřel. A tak jsem z toho ve výsledku zmatená jak namrzlá lesní včela... *t

no jo, ale ona mě asi nechce a já vlastně reálně už taky ne

překrásné* Důležité je, že víš co chceš.

pěkné... chtít nestačí, nutno usilovat :-)) */