Zrcadla tajných snů

tady jsem…

haló, tady jsem…

moře, hvězdy ani lidé neodpoví

víš já…

přiléváním vody do louží

moře nikdy nestvořím

…víš já, nechci vedle tebe jen tak stát

nechci požár

ale s jiskrou se už nespokojím

nechci s časem se dál prát

nechci, nechci, nechci…

za dveřmi stěny bílé

jedna židle, malý stůl

jeden hrnek na mě hledí z police

kdo jsi? kdo…

před dveřmi čeká pouze

jeden pár tvých starých bot

vzpomínej…

vzpomínej jak…

snad existuje i to, co nevidíš

hvězdný prach na známých cestách

cesty prašné na vzdálených hvězdách

…vzpomínej jak se naše prsty

poprvé na rozcestí potkaly

možná…

možná že…

mé oči ti však nikdy nelhali

…možná že tohle se mi jenom zdá

odchází…

lidé odchází od zrcadel

a s nimi odcházím i já

haló…

haló, tady jsem!