Píseň větru II.

" Kroky nesou ozvěny,
ozvěny jsou znamení,
proletíme dřív, než pozdějí,
ať není další souzený..."

" Ach ano tady je,
u hřbitova, dojemné..."

" Krá a krá běž smrtelníku.
Ten strom stojí na pomníku.
Krá a krá běž pryč huš,
v tuto noc raději neruš..."

" Au a au co to má být?
Království tvé havrani střežá?"
" Krá a krá ať máme klid,
krá a krá ať už běží..."

" Co to slyším, záhrobí?
Havrani si zpívají..."

" Nechť povstanou v záhrobí,
hlasy tisících hvězd,
ty vyjdeš z té propasti
a necháš se vést,
až do hlubin poznání
mé srdce nechť tě provází..."

" Černá a černá nic než tma,
ťukot zvenčí, kde jsem a..."

Otevřel poklopec
básník na hřbitově.
" To jsem já pitomec,
v nejlepší podobě."

" Co ze mě je jen vzduch?"
" Nejsi mrtvého duch."
" Hravni - mluví?"
" Nenech se odradit,
jen mrtvý smotal nit...
Díky tobě, sobě,
vítej u nás na hřbitově..."

---