Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSnění
24. 02. 2009
10
12
3752
Autor
Muamarek
Ze střepů přání
skládám mozaiku
a čáry v dlaních
zlatých Clondaiků
se mění v křivky,
v žíly bez krve,
pak obraz dívky
jedné teprve
do snů ožívá…
Z útržků tichých
vzdušných pohledů,
z kanálků míchy,
z arén v Toledu
se v prachu býci
ženou nejprve,
jak jen to říci,
ve snách teprve
srdce hořívá…
vzdušných pohledů,
z kanálků míchy,
z arén v Toledu
se v prachu býci
ženou nejprve,
jak jen to říci,
ve snách teprve
srdce hořívá…
Z dvou nitek snění
šiju náladu,
minulost mění
v dávném Akkadu,
z oceli dřívka
doba vytesá
netvor a dívka,
zvláštní syntesa,
ne však ošklivá…
Z tří zrnek žití
sklízím na kříži
slzy a bití,
býti v Paříži,
tak mostům Seiny
šedi přimíchám,
s přeludem ženy
křičím do ticha,
had je v olivách…
sklízím na kříži
slzy a bití,
býti v Paříži,
tak mostům Seiny
šedi přimíchám,
s přeludem ženy
křičím do ticha,
had je v olivách…
A v mračnech snění,
vím – poblouznění
pravdou bolívá…
vím – poblouznění
pravdou bolívá…