Idyla

má atmosféru, za ni tip*

:)) těžko říct v čem to vězí, jsou to mé pocity, ale někdy mi přijde, že se patosu vyhnout nelze. podle mě slova jako láska, radost, strach, smrt, jsou sice často klišozní, ale také se nabízí otázka, proč tomu tak je a dle mého je to tím, že se dosud nevymyslela slova, která by onen pocit/skutečnost vyjádřila lépe. ale určitě souhlasím, že pokud není pro tato slova vypěstován cit, ztrácejí své kouzlo a význam velmi rychle. díky

čtu již několikáté Tvé dílko...a kroutím hlavou. můj "poetický cit" protestuje proti určitým rozvitým spojením, v podstatě jsou přebytečná "rajské hudbě šumějícího listoví, jež svým hypnotickým chvěním labužnicky uspává" vkrádají se mi na jazyk komentáře jako patos, póza,klišé...(myšlenka na Tvůj věk a že s psaním začínáš-nevchce se mi tomu věřit)ale z nějakého záhadného důvodu si to čtu několikrát a ono to všecko zapadá, kloužu očima po řádcích a sugestivně vnímám tu atmosféru. nevím, jak se s tím vyrovnám...