Historia magistra vitae

Tuhle sem potkal kluka co mě
jako malého šuldu houpal
na té gigantické houpačce uprostřed léta
ukázal mi ještěrčí vajička
jedno sme spolu aj rozmašírovali na rozpáleném šutru
tehdá mi přišlo že se ten zárodek strašně smutně koukal
smáli sme se

- tuhle mě na té louce u téhle houpačky přepadla chvilka nostalgie
sedl sem si na ni a zapálil si natáh vzduch a zhoup se
jasně že se to se mnou urvalo: au dopr sem si namlátil kostrč

to cígo mě popálilo na tváři k tomu necítim ruku od lokte
a pár metrů opodál se mi směje ještěrka.