Před nedávnem se mi do rukou dostala útlá knížečka s názvem „Kam se poděl můj sýr“. Bývám ke knížkám tohoto typu trochu skeptická, ale přeci jen jsem ji, na základě mámina doporučení, otevřela. Přede mnou se rozprostřel svět plný úvah o životě a návod, jak zvládat problematické situace.

Na začátku se setkáváme se skupinkou spolužáků, kteří se po letech znovu rozhodli sejít. Vzpomínají na svá školní léta, na své plány a sny a najednou zjišťují, že většině z nich, se nepodařilo to, oč kdysi tolik bojovali a po čem kdysi tolik toužili. Pokládají si tedy otázku: „Proč?!“ Pak do hovoru vstoupí Michael, kterému, jako jedinému, se podařilo dosáhnout svých cílů. Ovlivnil jej příběh, který mu dopomohl k úspěchu a štěstí. Rozhodne se, že tento příběh bude vyprávět ostatním.  

V obrovském Labyrintu žijí dvě myšky, Cupitalka a Čmuchalka a dva lidé, Leňo a Beňo. Hledají Sýr, a najdou ho v Sýrové stanici C. Každý den, běhají do Stanice C a tam se krmí Sýrem. Až jednou přiběhnou a Sýr tam není. Došel. Myšky si oblečou tepláky, nazují boty a vydají se do Bludiště hledat Nový sýr. Lidé ne. Lidé sedí, hledí a bědují. Ptají se: „Kde je náš Sýr? Proč už tu není? Kdo nám ho vzal? A kdy se vrátí?“ Přijdou druhý den s nadějí, že najdou Sýr a opět tam Sýr není. Zase sedí a zase bědují. Třetí den se situace opakuje, ale v tom jeden z nich, Beňo, začne přemýšlet: „Co když tu Sýr už nikdy nebude?“ Čím víc nad tím přemýšlí, tím větší strach má. Uvědomuje si, že chce-li najít Nový Sýr, musí se vydat do Bludiště, které je plné nástrah a nebezpečí. Ale také si uvědomuje, že nebude-li dělat nic, nic také nedostane. Řekne o svých úvahách Leňovi, ale ten o tom nechce ani slyšet. Je v myšlenkách úplně jinde. Stále se ptá, proč tu Sýr není a kdo mu ho vzal. Beňo se tedy vydá na cestu bez Leňa. Píše Leňovi vzkazy na stěny Bludiště, kdyby se přeci jen rozhodl hledat Nový Sýr. Po dlouhých útrapách Beňo nakonec nalezne Nový Sýr v Sýrové stanici N. Potká myšky, které jej objevily už dávno. Sýr je lahodný, mnohem lepší než v Sýrové stanici C a je ho mnohem více. Beňo je šťastný, ale ví, že Sýr v Sýrové stanici N může také jednou dojít a on bude muset hledat Nový Sýr. Vzpomíná na Leňa a přemýšlí, jestli se také on rozhodl jít do Bludiště a hledat Nový Sýr. Nakonec sepíše všechny vzkazy, které nechával cestou Leňovi.

Změny se stávají.

Sýr se někdy přesouvá.

Předvídejte změny.

Buďte připraveni na to, že Sýr se může přesunout.

Vnímejte změny.

Čichejte k Sýru často, abyste poznali, kdy začíná plesnivět.

Na změnu reagujte rychle.

Čím dřív se vzdáte starého Sýra, tím dřív se můžete těšit z Nového Sýra.

Změňte se.

Běžte tam, kde je Sýr.

Radujte se ze změny!

Prožijte dobrodružství a radujte se z chuti Nového Sýra!

Buďte připraveni se znovu změnit a radujte se opět ze života.

Sýr se opět může přesunout.

Kniha končí diskusí spolužáků a jejich osobními příběhy.

Autor hovoří o změně. Změna, která nás provází životem. Změna zákonitá a nutná. Přirovnává náš život k Labyrintu. „Sýr je metaforou toho, co v životě chceme, zaměstnání, partnerský vztah, peníze, dům, svoboda, dobré zdraví, společenské uznání nebo duševní vytrvalost. Postavy v příběhu musí čelit náhlým změnám, tak jako lidé v životě.“ Dočetli jsme se, že zatímco Leňo se změně nedokázal přizpůsobit, Beňo začal přemýšlet a poté se vydal do Labyrintu, kde našel Nový Sýr. Stejné je to s námi. Někteří lidé žijí každý den své rutinní životy. Ráno vstanou, posnídají, vyčistí si zuby, oblečou se, jdou do práce, odpoledne se vrátí domů, dívají se na televizi, jdou spát a druhý den to začne nanovo. Jakmile však nastane sebemenší změna, sebemenší zásah do jejich rutiny, jsou naprosto dezorientovaní, nevědí, co mají dělat, nejsou schopni zachovat si chladnou hlavu, dělají věci, které by za normálních okolností nedělali. Měla jsem přítelkyni, která dlouhou dobu prožívala nádherný vztah. Byli spolu s přítelem deset let. Poslední tři roky to mezi nimi skřípalo, ale ona si toho nevšimla. Dál se opájela svou růžovou vizí, že je vše v pořádku. Ignorovala jeho pozdní příchody. Nevšímala si, že spolu už nikam nechodí ani jeho krátkých, stručných, odsekávaných odpovědí. Po sedmi letech jí řekl, že už ji nemiluje. Nevěřila mu. Snažila se vztah zachránit a tak spolu zůstávali dále. Až ho jednou načapala s jinou ženou v posteli. Ztropila příšernou scénu, sbalila si kufry a odešla. Bylo to po deseti letech jejich vztahu. Ty další tři roky, které mu věnovala, byly zbytečné. Častokrát jsme o tom spolu mluvily. Zjistila, že se příliš upnula na svou představu a skutečnost jí utíkala mezi prsty. Přiznala, že na změnu vůbec nepomýšlela, proto na ni nebyla připravená. Když se to stalo, tak byla v šoku. Náhlá změna jí zatemnila mysl a jednala potom neuváženě ve vzteku. V jedné buddhistické knize se píše, že pokud ve vztahu nejste šťastní, máte jej ukončit dříve, než bude pozdě. Vztah by měl být založen na vzájemné komunikaci mezi partnery. Jestliže nejsme spokojeni, měli bychom si se svými protějšky promluvit o tom, co nás trápí a pokusit se to zlepšit. Měli bychom rozpoznat, že se něco děje a být na změnu vždy připravení. Člověk je někdy tak zabrán do svého rutinního života, že už změnu ani nepostřehne. Něčemu věří a náhle zjistí, že je vše jinak. Měli bychom méně věřit a více si všímat věcí kolem sebe. Více naslouchat a snažit se porozumět. Změny se dějí v každém okamžiku. Jeden citát říká:

Přirozeností všech jevů je měnit se v každém okamžiku, naznačuje nám to, že všechny jevy postrádají schopnost trvat, postrádají schopnost být stále stejné.

Dalajlama

Proč je změna důležitá?

Změna je důležitá, protože nás posunuje dále, ať už ve vývoji fyzickém, psychické nebo duševním. Od narození, ale i v prenatálním stadiu, naše tělo prochází mnoha změnami. Z vajíčka vnikne embryo a z něj, od čtvrtého měsíce, plod. Po devíti měsících se narodí nový člověk. Roste a vyvíjí se v samostatně myslící bytost. Získává zkušenosti, učí se a zpracovává velké množství informací.  Změny nastávají při nástupu na základní školu a potom na střední. V pubertě procházíme hormonálními změnami. V tomto období se změny projevují nejvíce. Chlapcům začínají růst vousy, mutují, hodně jedí a pociťují sexuální touhy. Děvčatům začínají růst prsa, chtějí se líbit. Změny probíhají také po psychické stránce. Z dítěte se stáváme dospělým jedincem zodpovědným za sebe a za své činy. Změny přichází prostřednictvím interakce s jinými lidmi. Najdeme si partnera. Získáme práci. Budeme mít děti. Zestárneme. Zde všude probíhá změna. Neexistuje tedy přítomnost, ale pouze minulost daná rychlým sledem změn jdoucích po sobě tak, že je ani nevnímáme. Kdyby ano, bylo by pro nás těžké žít třeba jen jeden den. V každé vteřině nastává změna a změna znamená něco nového vyměnit za staré, každá vteřina se tak stává minulostí a nedává možnost zdržet se v čase, abychom se změně přizpůsobili. Vnímáme jen změny, které nějakým způsobem naruší běh našeho života. Naše tělo vnímá změny okem nepostřehnutelné. Proto musíme naslouchat okolí, ale i sami sobě, abychom porozuměli a mohli se tím řídit.

Kde je náš Sýr?

Každý má v životě jiné priority. S postupem času se žebříček hodnot mění a co bylo pro nás na prvním místě, je teď třeba až na třetím apod. Můj Sýr je tam, kde ho zrovna potřebuji. Mám rodinu, která mě vždy podpoří, okolo sebe spoustu kamarádů, školu, která mě připravuje na skutečný život. Někdy se na něco těšíme a neuvědomujeme si, že to něco, už právě probíhá. Těšit se z každé chvíle je důležité. Těším se ze všeho, co mám, ale vím, že se to může změnit. Něco se stane a já to ztratím. Musím být na tuto změnu připravená, abych se s ní pak dokázala vyrovnat, přizpůsobit se.

Proč už tu není?

Není tu, protože jsme ho snědli. Nic se neděje bezdůvodně. Každá akce vyvolá reakci, každá věc se děje z nějaké příčiny a má svůj důsledek. Zákon kauzality je zřejmý. Pokud nedám psovi tři dny najíst, zdechne. Pokud nezaliji květinu v pokoji, uschne. Pokud nepracuji tak, jak mám, vyhodí mě. Pokud si nevážím svého přítele, nevěnuji se mu, netrávíme spolu chvíle, přestanu být jeho přítelkyní. Stručně řečeno, věci, které se dějí, se nedějí bezdůvodně, nýbrž s nějakým účelem. Každá změna, ať negativní či pozitivní, nás někam posune, ale vždy toto musíme vnímat jako posunutí dopředu nikoliv dozadu.

Kdo nám ho vzal?

Proč pátrat po tom, kdo nám vzal Sýr? To je přece jedno. Hlavní je fakt, že Sýr tu není a my se musíme vydat do Bludiště hledat Nový Sýr.

A kdy se vrátí?

Co bylo jednou snědeno, obrazně řečeno, se už nevrátí. Existují věci, za které stojí bojovat. Ale osobně si myslím, že když trvá boj příliš dlouho a stále nebylo dosaženo kýženého výsledku, měla bych přehodnotit svůj systém. Buď použiji jinou metodu, nebo se podívám na věc z jiného úhlu nebo od věci upustím a zaměřím se na jiný cíl.

A co když tu Sýr už nikdy nebude?

Sýr tu byl a bude vždycky. Jen jiný a lepší. Je proto potřeba dívat se kolem sebe, jak jsem již několikrát zmínila. Když Starý Sýr dojde, nečekejte a hledejte Nový Sýr. To je poselství knihy a já jsem prostředník, který vám toto poselství zprostředkovává. Knihu „Kam se poděl můj sýr?“ vřele doporučuji všem, kteří se nedokážou vyrovnat se změnami v životě, ale i těm, kteří to umí, aby se přesvědčili, že to dělají správně.