Rozhovor proroka se zavrženým samotářem

Ztracen, ztracen
uprostřed beznaděje
sám, sám, sám,
zavržen a nevyslechnut.

Dobrovolně sis tak určil ze své svobodné vůle člověče,
tvá vůle to byla,
a nyní se již stane tak,
jak rozhodla vůle Otcova.

Tak se stalo, tak i bude.
Proč se však i přesto cítím tak sám Hospodine?

Před pěti měsíci ses radoval,
doufal jsi v naplnění.
Láskyplný vztah však planý byl
a ty ses od jeho cesty odvrátil.
Né, že by tě odkopla,
ale ty ses zdráhal jí to říci
a v neskonalé oběti k ní
jsi se rozhodl v posvátné chvíli,
aby její čas byl pro ni ten pravý.

Již je pozdě na výčitky,
pozdě na otázky.
Láska si nevybírá,
odměny nerozdává
lidské srdce a odvaha jsou zde vlastním pánem.


Našla si jiného a ty seš sám.
Vycucanej, vzteklej, zhnuseně osamocenej.
Je na čase si vyjasnit co teď a co potom.
Uprostřed náměstí pravdu nenalezneš,
mezi lidmi lásku jen tak neobjevíš,
přívětivé a naslouchající srdce se dá zvážit jen na vahách srdce,
ale naše chápání je oproti tomu zcela prchavé.

Přej ji štěstí,
vždyť ona už je šťastná.
Ač ty jsi posmutněn,
V ní již kvete Boží láska.
Místo v životě již nalezla
a v tom je ta síla.
Víra, naděje a láska.

Pro tebe cesta však ještě neskončila,
tvé dílo bude drásavější, prudší a namáhavější.
Na stovkách Kalváriích čekají popravčí čety na následovníky  mého Syna,
aby je mohli zahubit,
kdo přijde pln neskonalé touhy pomoci mým synům a dcerám v jejich utrpení?
Jsi určen k tomu, aby jsi miloval všechny a né jen jednu dívku.

Již se ztrácí v tvé paměti
od nepaměti do mnoholetí
tě již trápit nebude.
Pohleď na Něj, jak miloval svět po všechen čas
následuj ho a zasloužíš si tím i mou lásku a lásku nebeské Matky.

---