Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČíča
12. 03. 2009
8
23
3823
Autor
Robinia
Ani ne před půl rokem se vešla do dlaně. Malinké uvrněné černěrezavé klubíčko. Dcera si ji přinesla domů, prý aby neskončila v útulku. Zatrnulo mi, Evička je od narození alergik... ale že prý Číču nedá, že to musíme aspoň zkusit, třeba se její alergie nezblázní...
O Číču se starala vzorně a všechny její potřeby od kočičích kapsiček přes veterinární péči až po kočkolit platila ze svých peněz vydělaných na brigádách. Odměnou jí byla oddaná láska Čičinky. Jenže ta alergie, ta si pokoj nedala. K atopickým exémům se přidalo astma a bylo rozhodnuto, kočička nesmí s Evičkou být v jednom bytě...
Zkusili jsme Číču přestěhovat na venkov k tetě, jenže ta má starého pejska a ti dva si na sebe nemohou zvyknout. Takže tohle řešení nám nevyšlo. Musíme Číče najít nový domov. Kdybyste věděli o někom, kdo by ji přijal za vlastní a dal jí nový laskavý domov, dejte mi prosím vědět. S Čičinkou mu dáme i její věci, tašku na přenášení, mističky, kočičí záchod a samozřejmě spoustu hraček.
... a taky tam napiš, říká mi uslzená Evička, že její oblíbebé taštičky jí budu dodávat pořád.
O Číču se starala vzorně a všechny její potřeby od kočičích kapsiček přes veterinární péči až po kočkolit platila ze svých peněz vydělaných na brigádách. Odměnou jí byla oddaná láska Čičinky. Jenže ta alergie, ta si pokoj nedala. K atopickým exémům se přidalo astma a bylo rozhodnuto, kočička nesmí s Evičkou být v jednom bytě...
Zkusili jsme Číču přestěhovat na venkov k tetě, jenže ta má starého pejska a ti dva si na sebe nemohou zvyknout. Takže tohle řešení nám nevyšlo. Musíme Číče najít nový domov. Kdybyste věděli o někom, kdo by ji přijal za vlastní a dal jí nový laskavý domov, dejte mi prosím vědět. S Čičinkou mu dáme i její věci, tašku na přenášení, mističky, kočičí záchod a samozřejmě spoustu hraček.
... a taky tam napiš, říká mi uslzená Evička, že její oblíbebé taštičky jí budu dodávat pořád.
23 názorů
jojo kočičí solidarita,...taky nám u baráku zůstal jeden krásnej kočičí přivandrovalec a teď stačí vyjít na terasu a okolo nohou se motají černý a krásně hravý klubíčka
Robinio, díky za avízko :-))) Také tu máme kočičí bezdomovce, o které je dobře postaráno. Obcházejí svůj areál, kde mají připravené jídlo. Jedna mourovatá kočička si na mě zvyká a občas se nechá pohladit :-)))
Přišla mi zprávička od Ferry s dotazem na Číču. Je stále u mne v práci. Docela si tu zvykla a snad je i šťastná... My tu těch zatoulaných osamělých a nalezených kočičích bezdomovců máme kolem dvaceti :-) Kolem je les (taky jsem zpočátku trnula, že v něm nenávratně zmizí). Na zimu mají kočičáci i svůj vlastní vytápěný domeček :-). No a vždycky něco k snědku, privilegované Číče nosím její oblíbené kapsičky a konzervy. Jen k těm ostatním kočičkám a kocourkům zatím moc nepřilnula... i když mi vrátný říkal, že s kulhavým kocourkem se olizují :-) No třeba budu zanedlouho nabízet koťátka :-)
Jsou úskalí, která žádná láska nepřekoná... přeji Čičince novou hodnou Evičku...
Všem Vám děkuji za účast. Žádný zájemce se stále nenašel. Takže zatím bude u mne v práci...
Dáš pak vědět jak to dopadlo??? Bohužel mám člena rodiny též alergika, tak nemůžu pomoct. :( Ale držím palce.
Tragický příběh, musela jsem ho rychle schovat, neb mi naše Hekaté, Královna noci (modrá ruská) blýská zeleně přes rameno. To snad raději tu o Hanči a Vrbatovi...
Taky nám dětí před třiceti lety přinesli dvě vyhozená koťátka z popelnice a my nebyli vrahy.Krmili jsme je z flaštičky od panenky a utírali jim zadky.Když jsme je později odvezli ke švagrové o 200 kilometrů dál nepřežily týden.Těžko ti pomoct a těžko i radit....Hodně štěstí.
Mně se taky zatoulala kočička... už před 55 lety. Tak jsem si našel novou, s většími bresty. Je to blbá sranda, já vím,
kočička si ještě zvykne, ale holčičce bude chybět.
Robinio, držím palce a věřím, že se kočičky někdo ujme. Jak píšeš, má i zajímavou barvu - želvovinová, což by mohlo zájemce nalákat. Občas chodím na výstavy koček z útulků a o ty, které jsou zajímavě zbarvené, je velký zájem. Když přijdu na výstavu v odpoledních hodinách, řada klecí už je prázdná a zbývají jen mourci a černé.
Na mě si pomalu zvyká jedna bezprizorná mourovatá kočička, která přichází v pravidelnou dobu pro jídlo a občas se nechá i pohladit :-))).
Co k našim dvěma hovawardům? Třeba by si pěkně ve třech pohráli ;-)))
(Samozřejmě žertuji)
Kočičky by se měl opravdu ujmout někdo v sousedství, aby se necítila vykořeněná a neutíkala....
Držím palce, moc je mi líto kočičky, ale hlavně cítím s Evičkou :-(
Taky držím palce, (vnučka je taky alergička) ale stěhovat kočičku je dost problém, leda někam do bytovky... Když mi bylo 15 měli jsme koucourka mourka, rodina se přestěhovala (asi 200 km) kocourek si nezvykl, utíkal... jenže ani do starého bydliště asi netrefil, nakonec jsme jej oplakali...
aleš-novák
12. 03. 2009
Já také držím palce.
Máme na chalupě také kocourka, kterého jsme našli jako koťátko pohozené u kontejneru na odpadky a aby mu nebylo smutno, tak jsme mu z útulku donesli kočičku. Už jsou oba velcí a stali se členy domácnosti. Naštěstí jsme jim mohli udělat zvláštní boudičku, kde mají teplo a vše, co potřebují, protože doma je králem náš pejsek pekinéz, který je těžce nesnáší.
to poznám, s dcérou, keď bola malá, sme zachraňovali mačky zo široka - ďaleka - v slobode zvierat v útulku mali z nás radosť:))), raz sme mali na Vianoce mačačinec doma a nakoniec sme šli z Bratislavy 550 km do Humenného odviezť nášho kocúra:))* držím palce*