Rodím se z hlubin vesmíru

rodím se z hlubin vesmíru

z hlubin vesmíru se rodím

hladím si planety, hvězdy

hovím si v mlhovině

s měsícem kolem modré

se proletím možná po sté

lákavě v nebesa její se ponořím

prosvištím si v nadýchaném

sklouznu se sedmibarevnou

ponořím se do husté trávy

proplouvám jí jak v králičím kožíšku

táhne mě k tajemnému lesu

provoněnému mechem a kapradím

složím tvář u pohádkové studánky

na řasách se mi sráží kapičky

třpytí se jak na okolní zeleni

a sametově se dýchá

jak v čerstvých peřinách

zrakem jak štětcem kreslím obrazy dál

se sytými barvami si pohrávám

fialovou pro zvonky

blankytně modrou pro pomněnky

nesčetnou paletu zelené

a pečlivě do průhledné

úžasný svět nechce se opustit

chci pažemi cítit sílu stromů

dotyky prorůstám do kůry

šplhám se nahoru

vpíjím se v konečky listů

rozptyluji se do vrcholků korun

tápu po paprscích světla

sklouznu se v jejich spirále s oparem

nadýchaným koktejlem šerosvitu s rosou

vítr mě chytí do dlaní a unáší

do kopců a hor nedotčených

ochladilo se na pohmat

vločky stoupají kolem mě

berou mě do své náruče

krásně studí na tváři

krajina se mi ztrácí

vlaje pode mnou

hvězdy natahují ruce

srpek měsíce mi svou náruč nabízí

objímám ho

a uléhám

do jeho stínu

prozatím