Zrozena ze sebe sama

zrozena ze sebe sama

chci vyplout ze sebe

až do modrobílého nebe

koulet se po obláčcích

malovat si paletu zážitků

skládat střípky příběhů

proplouvat si myslí dávnou

soupeřit se sebou

malou

lítat si v dávném

znovu prožívat

částečně příjemné

i cítit chlad

nořila jsem se do jiných světů

plula si v bublinách

cizích osudů

koupala se s deštěm závislosti

vznášela se prostorem

nechtěla chvílemi víc

jen snění v tůních zítřků

v korunách stromů vědění

schoulení do listů

nevšedních dnů

.... 

chci do květů

pozoruhodnějších

co utrhneš je třeba ty

a přivoníš k touhám

vzneseš mne daleko

až nad možnostmi

co v skrytu duše malé

udupané

roztoužené

nepochopené

našel jsi

záchytný bod

a vynesl mé tělo s myslí

nadčasově nad obzor

kde není nic

a nikdo

jen my dva

a náruč tvá

otevřená až

do schránky duše

kde ani ty 

ani já nic netušíc

obletěla celý svět

a přistála před tebou

a chtěla poznat víc

co svět mi nedal

chci od tebe

.... 

v konečcích prstů

mě zebe

mrazení prostupuje

celým mým tělem

srdce mi z hrudi

chce vyskočit

vymyslím si vítr

by čechral mi vlasy

chci se ponořit

do tvé spásy

vpij se do mne

od hlavy

až k patě

prostup

pohlť mé tělo

mou duši

každou cestičku

nakreslenou myslí tvou

pohlť mne úplně celou

nečekej na nic

vše končí jednou

tak neváhej

nenuť mne být vědmou

chci to

i kdyby se to mělo celé vzdálit

svět jako takový

shořet až na popel

bych měla na co vzpomenout

na věčné

dotyky úžasné

nespoutané před smrtí

než scvrkneme se v nic

do věčnosti

po svém toulavého

nekonečna

a zrozeni z hvězdného prachu

rozplyneme se zpět

v sebe sama

….