Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBARVA NADĚJE
18. 03. 2009
12
26
2934
Autor
macecha
Modrý blankyt s rozevlátými křídly motýla
viděla jsem nad sebou
ležíc na zelené trávě
coby malá dívčina
s otevřenými očima
snila jsem
někdy stříbřitě prosvítala i křídla anděla
a já byla šťastná
modrá mou barvou zůstává
nosí mi naději
dívaje se do dálky
vidím blankyt nebe vzdálený
vzpomínám na doby
bezstarostné
bezbolestné
plné štěstí
a rodinné pohody
viděla jsem nad sebou
ležíc na zelené trávě
coby malá dívčina
s otevřenými očima
snila jsem
někdy stříbřitě prosvítala i křídla anděla
a já byla šťastná
modrá mou barvou zůstává
nosí mi naději
dívaje se do dálky
vidím blankyt nebe vzdálený
vzpomínám na doby
bezstarostné
bezbolestné
plné štěstí
a rodinné pohody
26 názorů
Robinie - děkuji i za nostalgika a Dianu. Je faktem, že já je mám oba moc ráda. Měla jsem možnost se s nimi osobně setkat a tak možná proto si o to více rozumíme.
No, to je hrůza. Tak doufám, že už jsi aspoň trochu fit. Přeji ze srdce hodně zdravíčka.
Jarmilko, věříš, že máš pravdu! Jako obvykle.
Ale, radost by možná dala rozměr ještě větší, jenže ta se mi vyhýbá a možná i Tobě.Není to tím, že jsme trochu "jiné?" Jen chvilkami je, tedy alespoň mně, přáno trochu štěstí a tak musím být vděčná i za to málo. Zas na druhou stranu, když mě něco potěší, je ta radost o to větší. Díky.
Bíšo, kde ses tak dlouho toulal, už jsme o Tebe měly strach, my holky, které Tě máme rády!!!
Jarmila Moosová Kuřitková
20. 03. 2009Jarmila Moosová Kuřitková
20. 03. 2009aleš-novák
20. 03. 2009
#posledny- to si ma naozaj potešil. Myslím s tou slovenčinou, vďaka. Zasa som o niečo chytrejšia.
Tiež prajem hezký večer.
#posledny - pre Teba možná známe, pre mňa momentálny nápad. A rodinná pohoda, ta mi ozaj chýbala, pretože som ju vo svojich trinácti rokov ztratila, keď sa tatko s mamkou rozviedli. O to to bolo horšie, že dovtedy sme boli normálna rodina. Neviem to lepšie opísať.
Prepáč, ak najdeš chyby, snažím sa písať slovensky, lebo rodičia sú povodom Slováci a já slovenčinu zbožňujem. Naviac dobre neovládam klávesnicu a neviem urobiť určité znamienka, ktoré by tam mali byť. Som už stará babka a učím sa za pochodu :-)
Aj tak ďakujem za názor.
Rampoušku, modrá je krásná, jsem ráda, že se Ti také líbí. A u nás je krásně, svítí slunce. A to, žes mi řekl "Aničko", tak to sis fakt šplhl. Ty filuto!
Počítám, že u nás na chalupě bude také ještě padat sníh. Je to sice jen 20 km od města, ale je to v horách a tam je diametrálně jiné počasí, než tady u nás.
pěkné Aničko...modrou miluji rovněž od dětství
dnes máme ale bílo, sněží hustě a sv. Martin se asi zbláznil.../****
Diano,
děkuji a musím říci, že modrá se momentálě u nás klene krásně. Doufejme, že to vydrží celý den.
Když se dívám do krajiny
obdivuji barvu hlíny,
jak je teple hnědá,
jako pro medvěda -
nešpiní se jeho plyš.
Prasátko je jiné, víš?
Růžovou má kůži
jako záhon růží.
Nikdy ale neprohrává
barva slunce - ta je pravá!
I když jaro chodí tiše,
Poznáš jeho začátek
Podle žlutých pampelišek,
Podle zlatých káčátek.
Moc hezká básnička, Aničko. Už brzy se nám ta modrá rozeklene nad hlavou!****
Imprese - děkuji
nostalgiku, děkuji za veršíky. Ano, barvy vzpomínek jsou nejkrásnější.
Kterou barvu máš rád?
Barvu moře, barvu nebe,
barvu nula od medůzy
při plážové co spatříš chůzi,
barvu slunce, která zlatí,
čerstvé země na úvrati,
tisíc barev dětské knížky
stříbřitost polární lišky,
sněžných plání (ta spíš zebe),
dětských vlásků kudrlinek?
:
Barvu cesty do vzpomínek!