Stud(á)n(k)a v nás

Studna kal u dna nudný je beztvarý páchne vyhnije z nás strach pustit se ruky mámy a první krok udělat sami? kradu ti nápěv miláčku ty neměj mi to nikdy za zlé my bez odřenin nevyváznem tak proč si dělat násilí? už jednou jsme se ztratili nápady tvé a moje snaha dát nový tvar jim nač se zdráhat? všechno se srovná v posteli tak jen se pusť pusť ruky mámy věř mi to už jsi dospělý

---