Keď borovice prestanú hrýzť

dík :)

To: a2a2a - Tvoje názory si cením a som rád, že si sa zastavil a podal mi svoje dojmy. S plynutím mám problémy asi odjakživa:) snažím sa na tom pracovať, ale ide mi to dosť pomaličky:) a čo sa týka toho plagátu a lustra, tak z môjho pohľadu tam byť musia, ale chápem to, že čitateľ to môže vnímať úplne inak. Ešte ráz dík.

To: GeorgeGray - Dík za zastavenie.

Richarde, obávám se, že já nejsem ten správný kritik, poněvadž vyznávám jiný způsob poezie. Co však mohu ocenit, je jakési vnímatelné napětí v textu, které dobře charakterizuje obsah, napomohl jsi tomu i úsečným rytmem, daným strohými verši. Dále oceňuji samotné metafory, nejvíce pak tu s hodinami, zlámanými v předloktí, ale také tu o polici a gilotině, také ohraničení básně nápadem dvou a tří borovic, nebo stojíiš v každom kútě. Vlastně, čtu-li báseň poněkolikáté, pak mi přijde i plynulá, ovšem nejsem si jistý, zda je dobře, že až poněkolikáté. Promlouváš jazykem, srozumitelným své generaci, sympatické je zvolené téma, kdy z relativně všedního tématu umíš dostat docela velké napětí, a to je hodně. Snad bych ještě zvážil, zda tam vůbec mít tu proloženou pasáž o plakátu a barvě lustru. Přijde mi jako takové rádoby zpestření, oživení, ale bez působivosti.

To: Zbora - Ďakujem za rozsiahly komentár, čo sa týka toho prepojenia textu... tak to mi už vraveli viacerí... stretávam sa s názormi, že to nevadí, ale i vadí:) podľa vkusu:) A to s tými žilami ma pri písaní ani nenapadlo... že je to preprané X krát, ale máš pravdu, súhlasím, ešte raz veľké dík:)

To: Háber - Ďakujem:)

Nadějná. Valná většina metafor zaujme a ta místy lehká alogičnost textu sedí - nepůsobí nuceně ani originálně za každou cenu, připadá mi přirozená, jemně surrealistická. Daří se Ti, myslím, i docela dobře přenášet na čtenáře náladu básně, aniž by si ho vystavoval srdceryvným výlevům. Naopak zůstáváš strohý, úsporný a popisný (Tlačím sa do prasklín v stene...V sprche ticho, bezvetrie...Stojíš v každom kúte). Trošku jsem se zamýšlel nad úryvkovitostí textu. Mezi jednotlivými strofami nefungují prakticka žádné konkrétní pojítka. Ale mám za to, že je text postaven tak, že to nevadí, neboť celá báseň drží docela dobře pohromadě svou sevřenou interierovou atmosferou a ty jednotlivé "poznámky" dávají dohromady jednoznačný smysl. Jediným, co mi na básni výrazněji nesedí je její závěrečná metafora, která mi připadá natolik přeužívaná, že i v silnějším, či novém kontextu už většinou působí jako rekvizita - navíc lustr vpodstatě žíly nemá, má jen tepny :)

lusTer s preťatými žilami*