Vlkodlačí

Krev na mých rukou zasychá

Tesáky se stahují  do své dřívější podoby

Drápy mění svou sílu a velikost

Huňatá srst se přeměňuje v kůži

Vzpomínám na lunu

Měkkým světlem halila mou tvář

Vzpomínám na žízeň

A vzpomínám

Že jsem si vybavil tvou jemnou kůži

Spěchám k tvému domu

Nahý a zoufalý

Ve své posedlosti

Ve své bolesti

Ve své hladové touze

Byla jsi v okně

Sledovala jsi

První proužky slunečního světla

Teď už vím

Tobě jediné bych ani ve své zběsilé kletbě

Nebyl schopen ublížit