Obrubník se mi připletl pod kolo

docestoval jsem až na strom.

Přistáli jsme v nějakém parku.

Mám čekat na pomoc?

Tyhle stromy se asi zjara nečešou.

Teď zrovna procházíš pod námi

Zavolat na tebe?

Už tě slyším :

zase jsi jel se zavázanýma očima

Copak nepochopíš jak mě prudké slunce oslňuje!

Že mám alergii na pyl, na smog,

na barvy semaforu!

Nechápeš jaké je to krásné jezdit po paměti

milovat po paměti, žít po paměti!

Nezvedneš hlavu

a klidně si spěcháš do práce

Na tomhle stromě jsem před chvílí  rozměnil

nejméně 60 000 v bavorských euro

A ty si jdeš se sklopenou hlavou

Ten tvůj dvojí metr.

Včeras mi ukazovala hvězdy

to jsi se zakláněla a nutila mě k tomu

bolí mě  ještě teď za krkem

Mizíš za obzorem

mám čas na rozjímání.

Nezavřel jsem kocoura na balkóně?

Nezapomněl jsem zalít tebou opomíjený kaktus?

Nebo naopak?

Lezu se stromu.

samozřejmě po paměti.

ze zásady neměním zvyky

tady chybí větev.

Ležím na zemi a čekám

až se objeví první hvězdy.