Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seÚvodník od autora Tangens_Omega36
06. 04. 2009
0
4
887
Autor
slovoma
Psaní je podobno stavbě příbytku. Navrhnout, vypočítat, naprojektovat, vykopat základy, zbudovat nosné stěny a konstrukce, budovu zastřešit, vybavit vodovodním řádem, plynofikovat, elektrifikovat. Poté se udělá fasáda. Dovnitř se nakonec dopraví nábytek a další vybavení. A teprve nyní se do tohoto domu můžou nastěhovat lidé a spokojeně v něm bydlet.
Složitý proces, viďte? :-)
Umělecké dílo je také vlastně budova s mnoha pokoji, chodbami, komůrkami a zákoutími. A spisovatelé s básníky jsou architekti psaného slova.
Literatura a lidská komunikace obecně je jako zemědělství. Naši pravěcí předkové sbírali přírodní plody a běhali po lesích s kyjemi, lovíce mamuty. Pak začali trochu experimentovat - zvěř si ochočili, semínka vysázeli a zahájili tím éru kulturního hospodaření. Po dlouhá staletí a tisíciletí prováděli jejich systematické zdokonalování - zasadili, sklidili a opět zasadili, sklidili. Z každé úrody vybrali pár lepších kousků, které byly následně předmětem jejich pokusného křížení.
A tak za mnoho a mnoho generací vyšlechtili z divokých zvířat a planých rostlin skvělá plemena a špičkové odrůdy. Stejně tak přešli od původních primitivních skřeků a laických čmáranic na stěnách jeskyní k používání znaků, symbolů, jazyků a dalších prostředků. Jim jsme vděčni za to, že dnes máme kromě běžné hovorové konverzace nutné k přežití i komfort v podobě odborných akademických termínů a uměleckého stylu vyjadřování se. Máme velmi krásnou, bohatou tradici.
Z tohoto důvodu jsem se již jako dítě rozhodl k této tradici přispět. Má tvorba mne nesmírně těší, i když jsem si vědom toho, že není vždy úspěšná. Vím, že mám v případě pochybností či nouze k dispozici nespočet příkladů, o které se mohu opřít. Proto vymýšlím, píšu, publikuji a sleduji odezvu druhých osob. Proto píšu na Písmák. Zkuste to také. Má to smysl.
Bystrou mysl a šikovné ruce!
Složitý proces, viďte? :-)
Umělecké dílo je také vlastně budova s mnoha pokoji, chodbami, komůrkami a zákoutími. A spisovatelé s básníky jsou architekti psaného slova.
Literatura a lidská komunikace obecně je jako zemědělství. Naši pravěcí předkové sbírali přírodní plody a běhali po lesích s kyjemi, lovíce mamuty. Pak začali trochu experimentovat - zvěř si ochočili, semínka vysázeli a zahájili tím éru kulturního hospodaření. Po dlouhá staletí a tisíciletí prováděli jejich systematické zdokonalování - zasadili, sklidili a opět zasadili, sklidili. Z každé úrody vybrali pár lepších kousků, které byly následně předmětem jejich pokusného křížení.
A tak za mnoho a mnoho generací vyšlechtili z divokých zvířat a planých rostlin skvělá plemena a špičkové odrůdy. Stejně tak přešli od původních primitivních skřeků a laických čmáranic na stěnách jeskyní k používání znaků, symbolů, jazyků a dalších prostředků. Jim jsme vděčni za to, že dnes máme kromě běžné hovorové konverzace nutné k přežití i komfort v podobě odborných akademických termínů a uměleckého stylu vyjadřování se. Máme velmi krásnou, bohatou tradici.
Z tohoto důvodu jsem se již jako dítě rozhodl k této tradici přispět. Má tvorba mne nesmírně těší, i když jsem si vědom toho, že není vždy úspěšná. Vím, že mám v případě pochybností či nouze k dispozici nespočet příkladů, o které se mohu opřít. Proto vymýšlím, píšu, publikuji a sleduji odezvu druhých osob. Proto píšu na Písmák. Zkuste to také. Má to smysl.
Bystrou mysl a šikovné ruce!