Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNávštěva
06. 04. 2009
13
13
2100
Autor
nostalgik
Zde skryta Múza za hradbou čtyř stěn
ji odraz monitoru zahnal v kout,
pro hostinu byl ubrus vyšňořen
však Múza zdráhala se obejmout
To minulost otiskla své stopy
příběhy dávna rozeznívá čas,
s ostychem pak Múza oči klopí,
a jaro zpívá… Že neslyšelas?
Ty zpěvy kdo nezná, nepochopí
jak s novým létem nový zraje klas
tóny vášní roztancují snopy
Jen zpívej, miluj a žij nadoraz!
Jezerem smutku neradno je plout
tam kámen náhrobní je ponořen,
již zbav se okovů a stresů pout
ty, Múzo lásky. Vyjdi ze svých stěn!
13 názorů
Nechť Tvoje Můza přestane se ostýchat
nechť oděje se v rozevlátý šat
protančí s Tebou jaro, léto, podzim Tvůj,
nechť není třeba volat "Můzo, stůj!"
Moc krásná a hluboká báseň. Dobře vystihuje návštěvu ve všech jejích aspektech. T***
Marcela.K.
06. 04. 2009
...
pravda, mládí v nedohlednu
však necítím se na odpis
do poroty rád usednu
myší abych vybral miss
:o)
Marcela.K.
06. 04. 2009
...jo, to říkal už i Werich, jinými slovy... a myslím že by se nás spousta pod to podepsalo : žít nadoraz... ale chtít a umět ... to není totéž...t*
jeden veršík pro mylenku
když jsem neodolal smíchu:
:
starý kocour na výměnku
jaru vytknul jeho pýchu
že kouká se pod halenku
kam on sahá bez ostychu
:o))