Korálky

Nádherná - T

mě to hodně chytlo..i ten jezevčík, nevím proč, ale celkově se mi líbí hodně...to jiné tvoje básně ani nekomentuju, abych nebyla ošklivá :o) *

******** skvělý!!!!

Vau, taková dlouhá Báseň...a krásná, s výkladem pocitů a nádherných metafor...s pointou a skvělým udržováním "děje".... Je to prostě bájo... A tak dlouhou kritiku, jako měl tady fortune jsem také ještě nečetla:) ********************************************************************

brm brm... ta mě nebavila :)

nemělo by být spíš na sarongu, než na saronku?:-) *

máš i lepší :-))

.....~*~.....~*~......vlaštovičko......~*~.....~*~..... *

Krása...

kdo šel tou cestou jako ty viděl ty dívky s vlasy jako pšenice vzadu pár líbající se v kalužích měsíce ..a bez povšimnutí jeden Michal vzadu stál možná záviděl a hledal tmu ...snad se těch slov bál a šel naproti tomu poli kde smích z okouzlení jako v kroji tančil v travinách plných bodláčí a sochy nad nimi s holuby popláčí... naproti té cestě kudy ty jsi šla semafor bez světel mne zastavil přestaň na chvíli rozbíjet má skla ...já viděl jsem dívku jen na pár chvil

~~~ ☼ ~~~ ☼ ~~~ ♥ ~~~ ☼ ~~~ ☼ ~~~

....:)

Nádhera. Prosím piš a snaž se psát oficiálně. Miluji knížky a ráda bych si tě někdy přečetla na papíře. Pro počítač je tě škoda. Ty potřebuješ ušlechtilý papír*******************************

Tanečnice po kašnách... sama sebe rozdáváš a odhaluješ nám víc než jen záblesky korálků... ☼ * ☼ * ☼ * ☼ a jinak viz Bříza, Ostrich nepřestávej tančit! všichni tě potřebujeme... vlaštovko... ♥

já už avíza nechci, díky:-/

Skončí...? Snad ne... nemluvím o Písmáku, ale o sdílení... Taky děkuju... všem a za všechno, neustále... :o)

Já Tobě taky, milá Vlaštovičko :-) ☼

avi

Nádhera. Začínám si uvědomovat, že díky Písmákovi jsi pro mne skutečnější, než okolní lidé "z masa a kostí" (ano, kteří jako by spali), protože takhle sdílet sebe sama...Škoda, že to jednou skončí... Nebo ne? Dík. *

BOŽE! Krása!!!!

---

Nevím, kritiky psát neumím, ale když je tady, díky skvělé básni, tak dobrá kritika a výtečná polemika (fortune a Bříza), v názoru se spíše kloním k odpovědi co psal Bříza, ale s fortune plně souhlasím s tou věcí o jezevčíkovi... Falko! Díky, díky, díky... Mluvíš mi z duše. Jen říct to nedovedu... :-) Tak krásnou básničku jsem tu nečetla – ani nepamatuji!!!!

---

░▒▓-_-▓▒░
«*»

.............******!

Ale já prostě nejsem s to hledat na téhle básničce chlupy, i když kdybych se nad tím zamyslel, možná by se našly... ale já prostě NEMŮŽU - kvůli té nádherné básničce, kvůli Falce, kterou mám rád... prostě nemůžu, nezlobte se, a nezlob se ani Ty, Falko... asi bys opravdu potřebovala, aby Ti spíš lidi říkali, co je na tom špatně... jenže já si proti Tobě připadám jako úplný nýmand a připadlo by mi neobyčejně drzé Ti cokoli radit, i kdybych snad přišel na nějaké místo, které by se mi zdálo slabší (a já jsem na ně nepřišel).

viz Merle....

"Odběhly děti domů, běžely ke svým hrám a neznaly mou Lásku, že v sobě nesu chrám Voněly náručemi, nemohly rozumět že pro ně, že v nich miluji celý svět" *****************************************! Falko, co tě čtu, neumíš jinak než milovat, a proto tě tak rádi nastejno dýcháme :-)*

Zatím jsem stihl přečíst první půlku, ještě se určitě vrátím... Falčí, to je nádhera, vidím Tě v té kašně, a moje srdíčko se neuměle snaží tlouci s tím Tvým dokonalým, které rozdává celému světu ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ ☼ a ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥

Falko, opravdu krásné znovu a znovu... díky

spojená vzletnost výšin s drsnotí přízemí.... tak už sakra lítej :))

tak tak přemejšlim nad těma mandalami - a chápu, co měl fortuna na mysli - a věřím, že i na mnoho jiných čtenářů to takhle prostě působí. (což autor nutně potřebuje vědět, aby zpřesnil komunikaci) ale: Pokud to slovo bereme jako zvuk, tedy hudebně, krásně do toku verše vplulo. Pokud vezmeme jeho významovou stránku - tedy kontext asociační, pak jde o šikovnost a nápaditost - děj, kdy hlavní autobiografka právě vylézá z kašny, uvolní se jí spona a korálky s vodou se rozutekou po dláždění k takové metafoře - navíc rytmicky hezké - nejspíš mocně svádí. Laciné new-age: pochopitelně. Ale - proč vlastně ne ? Cožpak laciné new-age k naší době nepatří ? Mám pocit, jako by zde kritik trochu autorovi (ce :c) podsouval hodnotící význam. Autorka píše jinde o močících mužích. Proč by nemohla namířit proud vody na mandaly ? Kdo ví, JAK k takovému jevu osobně přistupuje ... Jistá patetičnost - a chůze s chrámem uvnitř (jak nepohodlné ...), motiv neustálého zraňování vnitřní bytosti a umíněná akcentace všeobjímající Lásky - dle mého soudu - právě dávají básni onen hlavní vnitřní oheň. Obrázek dívčí a čisté duše, která na špínu tohohle světa reaguje tím, že nabídne sama sebe. To JE oběť hodná jistého patosu - ne ? Řadí tak hlavní postavu básně k "Pastýřkám putujícím k dubnu" a podobným extatickým zjevům. Nic na tom nemění, že jí její strach nutí utíkat před ožralými chlápky. Je taková, jaká je... prostě.... já to sbaštil i s chlupama (takže moje poznámky neberte moc vážně - přiznávám se k zaujatosti, neb autorku znám osobně ...) PS: ohledně "tužeb" s fortunou souhlasím

Bříza: Já jsem to napoprvé zbaštil taky i s chlupama a právě proto, že mě tahle báseň mocně zasáhla, jsem se rozhodl ji rozpitvat. Na mandalách a tužbách sice za sebe trvám, ale opakuji - tahle báseň je silná, vím to.

fortune: :))))) nechceš se zúčastnit soutěže o nejdelší kritiku? nepřeháněj to..... :))))

Ano, je to moc pěkná věc, ale na mne také místy působí o kousínek víc okázale, než by musela, což je škoda, protože mi to kazí dojem z jinak velmi povedeného díla. I proto myslím, že Sto roků nahoty bylo lepší.

fortune, absurdian: proč mně ty avíza pánové?

No, kdyby ses k tomu chtěl vyjádřit. ;-)

Už jsem to dočtl celé... Falčí, díky, obdivuju ty, kteří jsou schopni napsat na tohle něco víc.

sestřičko, už jsem ti říkal, že dlouhý básničky já nezvládam...? ale takovýhle piš dál...

nejdřív jsem chtěl fortunovi něco odepsat, ale... víte, jsem zaujatý: Falka je mi příliš blízká... a navíc myslím, že ona se umí vyjádřit daleko lépe než já... a krom toho je k tomu, myslím, kompetentnější :-)) pa a mějte se všichni moc moc krásně... s Láskou mah. :-))

a25: ne, nepřijmu vždy všechno - věř, že jsem vcelku kritické povahy... jenže tohle vyznání do detailu sedí... hádám, že lidi, kteří opravdu do detailu vědí, bys spočítal na prstech jedné ruky a možná by ti ještě dost prstů zbylo... z toho je snad zřejmé, že obsahově její básně nedokážu vnímat z pozice nezaujatého diváka - a myslet si něco takového by bylo neupřímné... ech, to jsem se zas rozpovídal... snad až příliš :-( pa a posílám sluníčko :-)) je to lepší než se navzájem podezřívat, že? :-)) mah.

asi zomieram...(klinicky..ehm!)*****

avi (rozošlite to ďalej!)

ze saronku nitka choulí se do prachu jako hádě s prošlou zárukou zvoneček už ochraptěl uprostřed vší lhostejnosti tak pověz: tohle že je středa? co pak bude v sobotu?

odpočinutí ..... ?

Falčííí :-))) *********** tak mám přečteno, to obejmutí od tebe. A teď na dálku ti je vracím... A ještě úsměv, protože ty se jistě taky usmíváš. :-) :-) :-)

tak si smutněte, dyž vás to baví ... mě ne a nepíchejte mi do balónků proklofávám si je sám :-)

pích BUM! pích BUM! pích BUM! promiň papouchu, musel jsem si ulevit...

Tak tohle je opravdu veliká báseň. Protože Falka si určitě zaslouží víc než jen obdivné vydechnutí, tak se na její báseň taky místy zamračím. Nikoli z principu, ale proto, že i lesk mohutných katedrál má místy neblyštivé fazety. Svléknu se z korálků, to aby netlačily až vlasy nastelu ti schválně pod hlavou Viděla jsem dnes dívky... a byly plné síly o všechnu velkost světa tak hrdě zápasily prstýnky, tělem, ohněm, tabákem a smíchem bojovala jsem trošku s únavou - zatím se mi báseň líbí beze zbytku bojovala jsem uvnitř sebe s tichem - malinko klišé, byť pěkně tiché mystické - jistěže vždyť je o mystice, ale v únosné míře Viděla jsem dnes dívky... tak dětsky smály se mi do hrstí šeptaly si, že divně vypadám A neznaly mou lehkost, že v sobě nesu chrám že v sobě, s nimi miluji celou Zemi - tady už mám velké rozpaky - opravdu je autorka schopná do morku a tak jednoduše, jak píše, milovat celou zemi, a nese v sobě chrám? Rád bych jí to věřil. Šaty si osuším – byla jsem u Tritona vyprosit moudrost dnešnímu večeru Kamenně hleděl do ulic, po směru dívala jsem se za ním, na dálku město mě laskalo a zblízka chtivě sálo co jsem mu nabídla... a lákalo a zvalo... - pěkné, neotřelé, přímo to voní letním večerem a vodou z kašny... tomu věřím... Pohanskou, radostnou oběť svou u Tritona večer jsem odtančila... máčela nohy v kašně jen pro to vědomí, že stále ještě mohu rozcnikat zvonečky, usmát se na oblohu zbavit se drobných do dlaní světloplašné dívence před barem... ne, nebyla to ona ta včerejší, ta měla živé oči... - trošku se začíná projevovat všeobjímajícnost, ale stále se mi to líbí - i když už autorku tady trochu podezírám z okázalosti - ale jen trošku, tak, aby se neřeklo... Z mokrého okraje... nadechnout se – a skočit Voda se rozstříkla, smích šuměl po ulici - hezké! nikdo se nedíval... ti lidé, přes den spící dál spali večerem, šli, mluvili a spali jak by se navzájem snad sami sobě zdáli... - tady jsem neutrální Dotekem ve vlasech se uvolnila spona a na dlažbu proud padajících korálků a na dlažbu... děti se smály, přebíraly do hrstí, do kapes malými prstíky barevné úlomky skákaly, zapadaly jako když namíří proud vody na mandaly jako když zavíří naboso kotníky - tahle strofa se mi nelíbí, ani nevím proč, rozhodně vím, že mandaly tady (za sebe) prosím NE!, to je sortiment levného new age z výprodeje, který snad tahle Báseň (s velkým B) nemá zapotřebí... Viděla jsem dnes děti, voněly po večeři voněly křikem mámy, ať domů... že se šeří Voněly pocitem, že někdo pro ně stele - pěkné, upřímně dojemné Kulhavý jezevčík, co ztratil majitele když špatně odhadl svou dávku tak jako každý den, přiběhl na zastávku Snad právě dneska zase se k němu vrátí - opět jsem neutrální, jedna z částí básně, které mají smysl v celkovém kontextu, samy o sobě jsou ploché Viděla jsem dnes děti... ne, psa si nehladily jen jedno ptalo se, proč prý ho neutratí - to je hezké, tvrdé, okoralé od reality, působící však věrohodně Bojovala jsem na chvilku se závratí bojovala jsem a našla tolik síly - trochu pompa, ne? ale odpouštím Odběhly děti domů, běžely ke svým hrám a neznaly mou Lásku, že v sobě nesu chrám - tato Láska musela být opravdu napsána s velkým L, aby ukázala svou velikost? Voněly náručemi, nemohly rozumět že pro ně, že v nich miluji celý svět - hezké, jakoby malé a skormné, působí až klasicky Ještě se vykoupu a rozčešu si vlasy pod horkou vodou zavoní šťávou z malin Opláchnu ze sebe ty hrubé, zpité hlasy Tam venku, v dešti stála jsem před Michalem pod jeho střechou holubi usínali do rozložených křídel, jak by je voskem zalil viděla jsem dnes muže... močili nad kanálem a jeden ruku vztáhl... viděla jsem dnes muže a byli vrávoraví... a byli plní tužeb - rozumím, ale výraz "tužeb" tady působí až naivně, omlouvám se za ten výraz, ale panensky v tom ne nejlepším slova smyslu... Proto mi chybí pár nitek na saronku v dlani mu zůstaly i s jedním z malých zvonků žluklý smích lepil se mi zezadu na patách - ano, tohle beru Viděla jsem dnes muže a měla trochu strach - ano, ten strach tam opravdu byl, je věrohodný Hlučně se smáli, že od nich utíkám házeli kamínky a plivali si k nohám A neznali mou víru, že v sobě nesu chrám že s nimi, že i v nich miluji svého Boha - neznali? každý jste v tu chvíli byli na jiné lodi, ale byli jste si opravdu vzaádlení? opravdu neznali? promiň vulgarirtu: prostě byli ožralí, bylo jich víc a ty jsi byla rozněžnělá - může mezi nositeli takových kontrastů dojít k přenosu? Až přijdeš... přijdeš, viď? Nachystám misku čaje Víš, tam co je teď bar, bývaly kdysi stáje umím si představit, jak to tam jinak znělo... - moc pěkné Ta holka před ním hraje si na dospělou už jen pár stovek chybí jí na podnájem - ... Až přijdeš... jako bych nic z toho nevěděla budu tak ráda mlčet... v očích ti hudba hraje podivné příběhy... budu jim naslouchat Na okno sedne si gotika plná krajek to jak proti nebi dívám se do kostela Město mi ulehne u poraněných pat Odpluje v čaji noc... a nestihneme spát - ano, to má atmosféru, volnost noci i její únavu Do fiál katedrály svítání dech nám změří Ještě mi poděkuješ za čaj a společnost ještě se usměješ přes pokoj ode dveří zdvořile zavřeš je, jsi velmi tichý host a půjdeš kdoví kam a kdoví na jak dlouho - hezké, upřímně tiché a něžné, smířené, proto i smiřující Zas budu bojovat jen uvnitř sebe s touhou zas budu bojovat... a zas se nezeptám - dobré, jiskrné, dobře zaznamenávající niterné po-city Nač bych se vlastně ptala... nemůžeš nevědět za všechny příběhy že nesu v sobě chrám za všechny lidi uprostřed jejich běd že jejich rány po kapsách zavírám že tančím po kašnách, že cinkám rolničkami - trošku nepravděpodobné, a do sebe zahleděné, ale pochopitelné z hlediskáa udrže í letitmotivu básně - fortune by se bez toho sobně obešel že tady nikdo z nás... že tady nejsme sami! - ? ten otazník znamená že nevím, i když (jak doufám) rozumím že nosím krmení holubům od Michala a v jejich křídlech snad že dorostla mi síla za všechny lásky jako bych milovala - tady báseň pěkně, i když očekávaně (ale to není výhrada!) graduje jako bych někdy už snad všemi lidmi byla - zde opravdu skvěle vygradovala a i když tato věta může znít jako klišé, započaté v poezii snad u Thákura či na Západě u Whitmana, tak na mě tak nepůsobí, pokládám jí - samozřejmě ne sám - za korunu na této opravdu velké a (přes kosmetické nedostatky, které ovšem závisí na tom, co čtenář od poezie očekává) hluboké básně přetékající city - věřím, že přinejmenším upřímně myšlenými, nebo alespoň za upřímně vytčeným cílem pěkně zahranými. Až na laciné mandaly a muže plné tužeb je to báseň pro mne obsahově i rytmicky velmi dobrá. Takových není mnoho. Autorce skládám poklonu. -

fortune: skvělé! Má to jediný nedostatek - že to není na žlutém podkladě. Podařilo se Ti vyslovit to, co jsem cítil, ale nedokázal nadefinovat!

ona opravdu miluje celou zemi možná je pro vás jen trochu moc neznámých ostatně já tuhle bášeň čtu srdcem a říká mi *moc* a říká mi strach a říká mi radost a bolest čtu srdcem a říká mi živote ...

*...*....*....*....*.....*....*......*.......cililink....*....*.....*....*...*.....*....*

ůůůůůůůůůůůůůůůůfff !!!! (na víc se papouš nezmoh') FALČÍÍÍÍÍ.....

přijdu... a ...to ticho se mnou taky pohladím rozčešu větrem mraky ne nejsme sami malí a nepoznaní za všechny zjizvení a nejvíc za sebe a nejvíc za jiné korálky pro tebe v zelené krajině po stříbrné hladině roztančených kotníků je cítit dusot poníků a smích smích malých dětí rozehrál na napětí ohně svatého Eliáše pro mně je radost která neukáže ve své prostotě co skryli bychom v životě

Falko!!!! Je to o hodně jiné než Tvé ostatní básně - ale je to krystalická nádhera! TIP, NEJ, VÝBĚR

. . . . já nebudu... . . . . TIPík

rire... úsměv... já bych snad psala i jen pro to, aby se v tobě roztáčela ta jiskřivá kolečka, která umí všechno odkutálet do barevna a do hřejiva... :o))) mám tě ráda, jsi sluníčko... a rozhodně někdy přijď, rozusmíváme Olomouc :o)))

Falčí, tak jó :) Já pak možná přestanu při čtení těch tvých brečet :) Hladííím! :) .)

Falčinko:-))) usmíváš se...usmíváš, jak slunce po koupeli v moři... se rozhořuješ zlatem, nachem .... doufám, že ne jen Olomouc já doufám, že i Praha... je Tobě k zastavení drahá:-))) máš u mne stále místo...v "chrámě i v tvrzi":-))) moc hezkééééééééééééééééééééééééé píp:-)))

...a co Brno? V Brně má jako bejt smutno?? He??! to sou ti pražáci, všechno schlamstnout pro sebe... :-))))

papoušek :))) přeci všude kam zavítá .) VŠUDE :) a... v Praze je těch úsměvů a pohlazení a tepla asi nejvíc potřeba... a vlastně v každém z nás jauvajs, chybí

hoříš hoříš oddělena jak vzduchu neprostupná stěna a šílenému malíři list který přistál na paletě hodna ohně co spaluje Tě snad prach v očích mi zavířil a vyhrk v slzách ke rtům dolů sestřičko - Falko jsme v tom spolu ....

Bříza: já... je to nádherné, ale jak ty dva začínající verše... :)))))))) Hoří! Hoří! Hoří Horní Heršpická Hospoda Hrbatý Hrozen! Hostinský Hrubeš Hýká Hrůzou :))) Honí Hasiče, Hubuje, Hořekuje, Huláká :)))) Hviz. Vlasta Redl Ha dalších Hasi 20 Hřádků :)))) nezlob se :)))))))))))))

Hmm, vážně umíš velké básně.... ...a ostatní ti napíšou, co se mi honí hlavou, vždyť nejsem jiný než oni a než ty a než...já...:) *************************************************************************

Jé to musí na papír, budu mít krásně v tramvaji až pojedu domů začíná to nádherně...

Tak po tom se mi sákryš stejskalo !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!:-)))))))))) Falka a rire a Bříza - nádherný koncert pro posmutnělou duši z posledních divných negativních dnů tady.... je mi jako bych se vykoupala ve světle a celá rozzářila .-)))))) Falčí : vítej doma :-))))))))

je mi smutno... *

.........cákryš nesmutnite... papouš vás rozveselí :-) honem ňákou ftákovinu........ : Vrátili se z dálky duch i tělo Falky. (Vím, má tam být -Falčino-. I tak ji mám rači, no.)

papoušku, nedá se nic dělat, jsi řízek :-)))

dobře, tak já vás pro změnu rozesmutním: je to lidová z Anarchistovy Lhoty - to je poblíž Pardubic.. :))))) smutné je políčko smutné, má babičko zelíčko kyselé jak ty jsme veselé my - děti smutku my - jdoucí v černém a při každém skutku se smíchem rozpláčem

a jsme zase tam, kde jsme byli.... ti děkuju, hermite

hermit :-)))))))))))

kafee, tak promiň, já mám teď holt takovou náladu, ale docela dobrou, jenom rád píchám do balónků.... nakonec, pořád jsme tam, kde jsme byli.... :)

Falčí......:-) *

jééé .... tady jsem zřejmě ještě nikdy nebyl ......... ;c) napřed záplavy, teď zas sucho ... smutná jsou políčka zvadlá je travička zvadlý je dědeček naštvaná babička vyhasla faječka není co kouřiti Marjánka starouškům odešla do ....

dojiti (samozřejmě ....)

rire: ? falka: jsme jedné krve Ty i já..........

ano

Mňam mlask*