PARALELNÍ SVĚT-65

Major Karel Pokorný rychle nasedl do kabiny náklaďáku, zatímco nadporučík Mirek Vincent vlezl na korbu. Na ní se přikrčil a přes namířenou pušku se zadíval na prostranství, nad kterým se rozplýval bílý kouř z dýmovnic. Hned uviděl několik německých vojáků, kteří spatřili nákladní vůz. To už major sešlápl pedál od plynu a náklaďák se rozjel po nerovném terénu prostranství. Současně nadporučík zalícil pušku na jednoho Němce, který mířil puškou na nákladní vozidlo. Vzápětí stiskl spoušť a voják sebou cukl, upustil zbraň a zhroutil se do trávy. O kus dál se nacházel v pokleku další německý voják, který začal střílet. Jedna kulka se zaryla do zadní části korby, za níž se nacházel Vincent. Ten dostal pálicího vojáka na mušku, zatímco další jím vypálená kulka prolétla těsně nad ním. Záhy nadporučík vystřelil a klečící postava se sesunula na zem.

  Major Pokorný přes rozbité přední sklo hleděl na silnici, na kterou chtěl s nákladním vozem vjet. Zároveň se díval do stran a také on spatřil německé vojáky i několik českých četníků. A jeden Němec stál několik metrů před ním se samopalem v rukách. Přestal držet volant, uchopil pušku, kterou hned na něho namířil. A přes konec její hlavně viděl, jak voják zahajuje střelbu. Ve stejný okamžik opakovaně stiskával spoušť, přičemž vedle něho prolétlo několik kulek, které se zaryly do horní části opěradla i stěny za ním. Postava se samopalem se zaklonila a vzápětí se skácela, přičemž stále tiskla spoušť samopalu. Za okamžik nákladní vůz vjel na silnici a po ní se rozjel velkou rychlostí.

„Měli jsme namále!“ vyhrkl major do mikrofonku v límci.

„Všiml jsem si,“ uslyšel v naslouchátku hlas nadporučíka, jemuž neunikla sprška kulek, co se zaryla do zadní části kabiny.

„Pošlete auto i mikroletadélko do brány! A otevřete jí, abychom jí mohli projet!“ řekl Pokorný, přičemž se díval do zpětného zrcátka. Vněm viděl motorku s vozíkem a za ní další vozidla.

„Už je tam vodesílám! Energie auta je na kritické úrovni. Do brány však stačí doletět. Jak těm Němčourům ujedeme?“ zeptal se Vincent, který svíral v ruce rozkládací dálkový ovladač. Tím naprogramoval ve vzduchu vznášející se automobil i miniletadlo. A obě tyto věci, které měly kolem sebe vytvořenou ochrannou clonu proti spatření, se přemístily ke vzdálené skály. U ní byla kamenná brána, co fungovala jako průchod do paralelního světa.

„Už jsou v bráně!“ řekl do mikrofonku nadporučík.

„Tak to je dobře. Zbavte se tý motorky! Nebezpečně se přibližuje!“ vyhrkl major, který se díval do zpětného zrcátka.

„Provedu!“ řekl nadporučík a začal puškou mířit na motorku, zatímco Pokorný se spojil s paralelním světem.

„Tady major Pokorný. Jsme ve stavu nouze! Pronásledují nás němečtí vojáci a jsme několik kilometrů od brány,“ řekl do mikrofonku.

„Tady plukovník Clark Davidson. Rozuměl jsem vám, pane majore. Je připraven záchranný tým,“ uslyšel ve sluchátku.

„Toho snad nebude třeba,“ sdělil mu major, přičemž se ozvala střelba.

KONEC ŠEDESÁTÉ PÁTÉ ČÁSTI