Každodenní rituál

Renata stála nahá před vysokým zrcadlem v koupelně a upřeně se prohlížela. Obličej měla úzký, špičatý nos i bradu. Někdy sama sobě připomínala krysu. Jen její oči tento dojem kazily. V poměru k velikosti hlavy se zdály přímo obrovské. Šedé a večně kalné. V koutku úst červených a lehce popraskaných rtů měla ještě drobky od večeře. Spešně si je hřbetem ruky otřela.  Dlouhé hnědé vlasy s polámanými konečky zakrývaly přiliš protáhlý krk. Kostnatá ramena, usoudila při pohledu na sebe, vystupující lícní kosti a o něco níž malá prsa. 'Co to máš na té hrudi za ekzém?' opět slyšela smát se svého bratra, který ji jednou přistihl v koupelně. Pomalu si dlaněmi přejela po svých chladem ztuhlých bradavkách a zabloudila zrakem níž, kde vystupovalo její bříško. Zhluboka se nadechla a vtáhla jej co nejvíce do vnitř. Pod kůží se lehce rýsovala žebra, pupík se protáhl, faldík tuku kolem břicha však nezmizel. Obtáčel se jí kolem pasu jako těžká pneumatika. Nespokojeně se zamračila. Otočila se k zrcadlu bokem a vrásky na čele se jí prohloubily ještě víc. Její zadek se jí zdál větší než včera. 'Jak je to možné?' ptala se sama sebe v duchu. Stehna, třebaže s jemnými dolíčky celulitidy, vypadala na první pohled vypracovaná a od téměř pravidelného sportování, o které se Renata snažila, samý sval a šlacha. Renata se však zrcadlovou iluzí zmást nenechala. Chytla maso na svém vnitřním pravém stehně mezi palec a ukazováček a silou jím zatřepala. 'Špeky, špeky, špeky,' letělo jí hlavou. 'Kéž by tak šly urvat nebo třeba odřezat, stejně jako se odkrajuje z prasete maso,' napadla ji ne zrovna veselá asociace. Stoupla si na špičky a pokračovala v sebehodnocení. Lýtka štíhlá, od věčného chození v botách s vysokými podpatky hezky tvarovaná. Asi to jediné na ní hezké, lehce se pousmála. Otočila se k zrcadlu zpátky čelem a nešťastně zavrtěla hlavou. Celkový dojem: 'Tlustá!' vyslovila svůj ortel nahlas.

Spěšně se sklonila ke svým na zemi pohozeným džínsům, které ze sebe před pár minutami v rychlosti servala, a z kapsy vytáhla dlouhou umělohmotnou lžičku. Přesně takovou, jaká se používá k jezení zmrzliny z takových těch vysokých skleněných pohárů. Roztočila oba kohoutky teplé i studené vody, jež s ohlušujícím šumem začala proudit do velké bílé vany. Odklopila víko záchodové mísy, jednou rukou si přidržovala své dlouhé neposedné vlasy a v lehkém předklonu nad záchodem si druhou rukou strčila zmrzlinovou lžíci hluboko do krku. Večeři vyzvracela rychle a bez jakýchkoliv problémů. Měla už dlouholetou praxi. Spláchla, lžičku pořádně umyla, aby byla připravená zase na další den a pečlivě si vyčistila zuby. Žaludeční kyseliny totiž nejsou dobré pro zubní sklovinu. Naposledy se na sebe dlouze zadívala do zrcadla, v očích se jí odrážel smutný rezignovaný pohled, a tak jako každý večer si s úlevným výdechem ponořila své tělo do horké kouřící vody ve vaně.