Ach smutno, smutno je mi

Ach smutno, smutno je mi

Tak už to prosím Tě pochop,
není tvůj orel ani pochop
a není ani tvůj moták
přestaň už brečet – no tak

Ach smutno, smutno je mi

Uvízla jsem
uvízla jsem mezi Tebou a Snem
víš, jsi ten nejhodnější chlap,
zasloužíš si více, než mít rád
a já posedlá jsem,
nemůžu Ti více dát.

Ach smutno, smutno je mi

Žel, asi pravdu mělo stvoření,
co kdysi dávno řeklo mi
“láska není za zásluhy“.

Ach smutno, smutno je mi

Ale jak se zdá,
má posedlost je dvousečná,
najednou si nejsem jistá,
že má posedlost by odešla,
i kdyby se mi splnil sen.

Jen by jste si nejspíš
vyměnili místa.

Ach smutno, smutno je mi

I přes všechna varování
šels do toho
a za to se Ti klaním

Ach smutno, smutno je mi

Přesto taky ráda jsem
že nebyli jsme spolu jenom tak,
a že živá jsem,
a ještě cítím.

Ach smutno, smutno je mi

. . .

Život je paradox.

Mám ráda ten zázrak.