Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sevydechnutí
Autor
hanaot
Rozbila jsem křehkou, vzácnou věc.. Možná jenom načas, možná navždy. Sotva ráno otevřu oči a uvědomím si.. rozbrečím se.. Smutek a lítost. Proto, že jsem neuměla mlčet, že jsem nedokázala udržet rovnováhu, myslela jsem jen na sebe a ne na druhé. (Každý máme své temné stránky.)
Jdu pomalu cestou ke studánce. Den je prohřátý sluncem a jarní vůní. Dívám se rozmazaně skrz slzy. Vypadá to, že přeháním. Nejde o žádnou životně důležitou věc, osudový vztah nebo něco takového. Nepřeháním. Právě ty drobné, vzácné chvilky porozumění jsou v životě nenahraditelné.
Studánka je plná jarní vody - minulé roky byla vyschlá, ani kapka - ale teď je plná, chladná. Studí do dlaní. Umývám si oči. Na chvíli se v duši rozehřeje klid..